Tramvaje, jaké Praha dosud neviděla. Výstava v Muzeu MHD zachycuje i málo známou tvář první světové války

Začátek první světové války bývá datován 28. červencem 1914, kdy Rakousko-Uhersko oficiálně vyhlásilo válku Srbskému království. Od tohoto dne byl postupně aktivován provázaný systém spojeneckých smluv, takže v polovině srpna se ocitla ve válečném stavu takřka celá Evropa, koncem měsíce se přidalo Japonsko, později osmanská říše. Netrvalo dlouho a krutá realita válečného konfliktu, jakkoli se odehrával na vzdálených frontách, začala doléhat i do Prahy. A nebylo to jen počtem mobilizovaných vojáků, kteří zaplnili ulice města.

Ve středu 2. září 1914 se hodinu před půlnocí objevil na nádraží císaře Františka Josefa I. (dnes hlavní nádraží) první vlak s raněnými. Brzy následovaly další. Prahu zaplavovali ranění ze všech koutů monarchie a záhy vyvstala otázka, jak je při fatálním nedostatku koňských povozů rychle a bezpečně přepravovat.

Sanitní tramvaje

Řešením se ukázaly být tramvaje. Ještě do konce roku 1914 bylo v dílnách Elektrických podniků přestavěno osmnáct běžných motorových vozů na vozy sanitní. Nešlo o složitou úpravu. Okenní tabule byly nahrazeny stahovacími plach­tami, rukověti nosítek se zasazovaly do podokenních rámů. Najednou mohlo těchto osmnáct speciálně upravených tramvají přepravit 540 lehce raněných (sedících) nebo 132 těžce raněných (ležících) vojáků.

Ještě v roce 1914 se také začalo s budováním tramvajových odboček. Jednak na nádraží Františka Josefa I., kam ranění přijížděli, za druhé pak ke Všeobecné nemocnici na Karlově náměstí. O rok později (1915) byly nataženy koleje k provizorním ubikacím pro rekonvalescenty na Letné.