V polovině srpna vtrhne do našich kin další Vetřelec. Bude mít podtitul Romulus, režíroval ho uruguayský specialista na horory Fede Álvarez a záda mu z pozice producenta jistil otec zakladatel Ridley Scott. Ještě,než na nás z plátna vycení zuby nová, slizká, mimozemská příšera, pojďme si připomenout její starší sourozence a prozkoumat, čím je vlastně tenhle fenomén tak pozoruhodný.
Před tím, než se v květnu 1979 objevil v kinech první Vetřelec, se spojení žánrů sci-fi a hororu objevovalo výhradně v béčkových filmech. Producenti jednoho z nich (It! The Terror from Beyond Space, 1958) chtěli dokonce na studio 20th Century Fox podat žalobu kvůli plagiátorství. Film Ridleyho Scotta však přišel s úplně jinou kvalitou triků, výpravy, budování napětí i celkové atmosféry, které diváky přikovaly do sedadel a držely je v napětí až do závěrečných titulků. Dokonce ani pětačtyřicet let od své premiéry, v době vymazlených digitálních efektů, nepůsobí Scottův Vetřelec zastarale, nebo dokonce směšně. Velký podíl na tom samozřejmě má i dech beroucí a nadčasový design švýcarského malíře a sochaře H. R. Gigera.
Šance pro výjimečné režisérské talenty
V případě prvního filmu se producenti původně chtěli spolehnout na některého z osvědčených režisérů. Uvažovali například o Robertu Aldrichovi, Walteru Hillovi nebo Peteru Yatesovi, jenže s žádným z nich se nedohodli na spolupráci. Volba tak padla na začínajícího Ridleyho Scotta, který měl v té době za sebou jediný, byť vynikající film Soupeři. I v následujících snímcích se pak režie chopili mladí, neokoukaní…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.