Magor a velkej frajer. Vzpomínková anketa při příležitosti nedožitých osmdesátých narozenin I. M. Jirouse

Před osmdesáti lety, 23. září 1944, se v Humpolci narodil Ivan Martin Jirous, známý též pod přezdívkou Magor. V době totality patřil mezi výrazné postavy českého disentu. Komunistickým režimem byl celkem pětkrát vězněn, v souhrnu si odseděl osm a půl roku. Byl uměleckým vedoucím a manažerem The Plastic People of the Universe. Jeho Zpráva o třetím českém hudebním obrození (1975) je považovaná za programové prohlášení českého undergroundu. Zásadní pro tuzemskou kulturu je jeho básnická tvorba, za niž mimo jiné obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Při příležitosti nedožitých osmdesátin I. M. Jirouse přinášíme vzpomínkovou anketu. Vybraným osobnostem jsme položili prostou otázku: Čím byl pro vás Ivan Martin Jirous.

Radkin Honzák, psychiatr
Chlap, který se postavil
I. M. Jirous pro mě především představoval chlapa, který se postavil. K jeho tvorbě jsem se dostal později přes samizdat. Nejsem literární kritik, z pozice amatéra mohu říct, že považuji jeho tvorbu za dobrou, obohacující a trvalé kvality po prvním okouzlení (což všem básním nedávám). Jirous je dobrý i v době, která je zcela jiná. Mám ho rád.

Petr Placák, spisovatel, historik a publicista
Knížecí Magor
Magora jsem poprvé potkal – ještě než na Mírově makal kapli, když počtvrtý ho lapli, šoupli ho dělat do kostela a v klášteře byla jeho cela – někdy na počátku roku 1981 v malostranském hostinci U Dvou slunců, který do poloviny 80. let, kdy tam zakázali vstup máničkám, sloužil…