Lenin jako milenec i zločinec. Kniha Victora Sebestyena ukazuje neznámé vlastnosti bolševického cara

Zakladatele sovětského státu Vladimíra Iljiče Uljanova-Lenina nám kdysi komunistická propaganda líčila jako angažovaného filozofa. I mezi vzdělanými lidmi panoval široce rozšířený blud, že Lenin to se socialismem myslel dobře, ale Stalin to pak pokazil. Když v srpnu 1968 vtrhla do Československa Sovětská armáda, objevil se na zdech nápis: „Lenine, vstávej, Brežněv se zbláznil.” Hlavními motivy vůdce ruské revoluce měly být humanismus, soucit s utrpením nejchudších obyvatel a snaha osvobodit otroky.

Historická skutečnost byla radikálně odlišná. Dobře to dokumentuje kniha amerického novináře a spisovatele maďarského původu Victora Sebestyena. Monografie s jednoduchým názvem Lenin je strhujícím vyprávěním o životních peripetiích i vlastnostech zběsilého revolučního vůdce. Reklamní anotace ubezpečují čtenáře, že nejde o žádné velkohubé ideologické soudy. Snad aby kniha neodradila čtenáře inklinujícího k marxismu.

Fakta z Leninova života ovšem mluví sama za sebe. Na cestě k absolutní moci se nenechal brzdit žádnými ohledy na morálku, žádnými výčitkami svědomí. Plnou porci pravdy o Leninovi nevyjadřuje jen to, že se k dosažení absolutní moci neváhal uchýlit i k hrozným zločinům, nýbrž zejména skutečnost, že zločinecká podstata jeho komunistického režimu byla promyšleným programem a cílem.

Jak ho charakterizoval jeden revoluční spolupracovník: Lenin nechtěl vytvořit diktaturu proletariátu, nýbrž diktaturu nad proletariátem. Tedy diktaturu nad sešlapanou masou bezprávné chudiny, protože všechny jiné třídy měly být zlikvidovány.

Dnes je nám tento obraz V. I. Lenina známý. Sebestyenovým přínosem je ale…