Pevně v zemi, a přitom v oblacích. V kopcích nedaleko Prahy se zrodil dům, jenž si zaslouží přívlastek futuristický

Je v nejlepším slova smyslu neobvyklý. V takových domech, vyzařujících lehkost, sebevědomí a technologický pokrok, se odehrávají filmy z budoucnosti. Předběhl čas. V obci na kraji Prahy, která je vyhlášená svými vilami rozloženými na svazích členitých kopců střežících klikatící se koryto řeky, působí jako zjevení. Když se setmí a rozzáří se, sehrává roli vznášejícího se navigačního objektu.

Jako by byl zbaven zemské tíže.

To, co se odehrálo, určilo samotné místo a jeho charakteristika. Jde o výsledek racionálního uvažování se zapojením maximální představivosti. Pozemek o rozloze šestnácti stovek metrů čtverečních se podobá sjezdovce: prudký, těžko přístupný a obrácený k severu, takže z velké části dne stíněný. Proto se architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař rozhodli, že dům umístí nikoliv k cestě, kde je to obvyklé, protože nejsnadnější z hlediska zakládání i logistiky, ale usadí jej do nejvyšší možné polohy – prakticky až na samotný vrchol terénní vlny –, aby mohl čerpat jižní světlo. Šlo o to, nevýhody obrátit v přednosti a ze strmé parcely dostat maximum užitku. Proto si ostatně architekty najímáme.

Návrh vyšel z principu visutých staveb, přičemž nakonec zvítězila forma mostní konstrukce. Vzhledem k extrémním podmínkám si architekti uvědomovali, že budou muset experimentovat, a to nejenom z hlediska výtvarné formy vily, jež dostala podobu minimalistického hranolu, ale zejména s ohledem na statická a stavební řešení. Montovaná ocelová konstrukce se skládá z vnější nosné části,…