Prezident a covid. Ukázka z nové knihy Svět podle Trumpa

Tři roky měl Trump ve funkci štěstí. Mezinárodní situace mu nepřipravila žádnou krizi, která by otestovala jeho politické umění. V roce 2020 přišla matka všech krizí, v níž jako politický lídr i jako obyčejný manažer totálně propadl.

V lednu 2020 vládly ve Washingtonu teploty typické pro zimu. Průměrná nejvyšší teplota se pohybovala kolem 44 °F (přibližně
7 °C), zatímco průměrná nejnižší teplota byla kolem 30 °F (přibližně -1 °C). Trump strávil skoro celý měsíc v hlavním městě. Sledoval svůj vlastní impeachment, udělal několik zásadních rozhodnutí a na konci měsíce se zúčastnil Pochodu pro život, akce organizované skupinami proti potratům. Politické klima mu hrálo do not. V prezidentských primárkách neměl soupeře, strana se za něj postavila. Senátní hlasování 51 : 49 proti svému odvolání si prezident vysvětlil jako triumf, jako osvobození, jako zproštění viny a dokonalé politické očištění. Po zabití íránského generála Solejmáního a podpisu kompromisní obchodní dohody s Čínou („Obrovský úspěch!“, „Nejdůležitější obchodní dohoda v dějinách!“ hlásal prezident) hleděl Trump přes řeku měsíců na druhý břeh, kde se na něj usmívalo znovuzvolení do druhého prezidentského období. Ve světě podle Trumpa čekala jeho zemi báječná léta. Místo toho se na Spojené státy snesly dvě tvrdé osudové rány. V obou hrál Trump hlavní roli, a hrál ji tragicky.

„Ne k léčbě…“

Poslední den roku…