Vítězslav Nezval: Génius i zaprodanec. Miloval umění, sebe i život na komunistickém výsluní

Jedni jej vynášeli do nebes, druzí nesnášeli. Patří k nejznámějším a největším českým básníkům minulého století, jeho verše lidé znávali na­zpaměť a dodnes plní stránky učebnic. Proslul jako významná osobnost české meziválečné avantgardy a surrealismu, jeho experimentální přístup k jazyku, inovativní metafory a propojování světa snů a reality, to vše formovalo českou poezii a hýbalo moderním uměním. Jako lidská bytost však dodnes budí rozpaky a kontroverze. Na tvorbě Vítězslava Nezvala i celém kultu jeho osobnosti dodnes ulpívá stín politické angažovanosti ve službách komunistické ideologie. Ideologie, jež kromě osobních svobod umlčela a potlačila jakékoliv umělecké projevy, které ji rozporovaly. Teď o něm konečně vyšla rozsáhlá biografie (Nezval. Básník a jeho syn), kterou napsala Krystyna Wanato­wiczová.

Jan Werich řekl o svém příteli: „Nezval byl sněhová koule. Když valíte sněhovou kouli, nabaluje se na ni všechno. Střepy i zlato, bláto i diamanty.“ V podobném duchu ho také nazval „koulí geniality, hoven a perel“. Kdyby podle jeho slov Nezval patřil k jinému národu, byly by „dvě tlusté knihy napsány o tomto tlustém muži, jedna pro a jedna proti“. Nyní tedy v nakladatelství Kodudek objemná kniha o kontroverzním velikánovi vyšla a podle slov její autorky, publicistky Krystyny Wanatowiczové, v sobě snad spojuje obojí. „V Nezvalově…