Rozálie na svém albu našla paralelu mezi sexuálním destruktivním aktem a výrobou atomové pumy

Rozálii jsme léta vnímali především jako šperk koncertů Melody Makers jejího otce, Ondřeje Havelky. Letos na sklonku roku se znovu výrazně prosadila sama za sebe, když jí vyšlo v pořadí druhé sólové album Láska, hlína, rýč. V přímé linii Piaf, Hegerové a Radůzy na něm nazpívala kolekci vpravdě zemitých šansonů. Kritik Headlineru Josef Vlček, jenž už toho slyšel dost, vynesl následující verdikt: ,,Rozálie je jako břitva. Na tohle česká hudba čekala hezkou řádku let.“

To zahřeje, že…
To jo, je to krásná recenze…

Recenze u nás bohužel na prodej cédéček velký vliv nemají.
Tak ta už se obecně moc neprodávají. Většina lidí si muziku pustí na Spotify. A kolik peněz z toho mám, vlastně ani nevím, nerozumím tomu. Baví mě muzika, ne účetnictví. Ale postupně odhaluju, co to všechno obnáší, protože jsem si nové album Láska, hlína, rýč vydala sama. To první album Korzetiér vydával Universal Music, který mi tentokrát dělá už jen distribuci.

Jste věčně rozkročena mezi tanečnici, „cirkusačku“ a zpěvačku. Kdo převažuje teď?
Rozkročená jsem furt, ale už jen jako zpěvačka. A autorka. Momentálně jsem se zcela oddala hudbě. Hodně mě zaměstnává produkce a propagace alba a taky připravuju nový koncertní program. Křest bude velkolepý, protože se ho zúčastní všichni muzikanti,…