Říkali jsme to tady v minulých letech opakovaně, tak bychom mohli mít pocit zadostiučinění. Zbyla ale už jen hořkost. Po letech všeho toho „Čechy Čechům“, „Umíme si vládnout sami“ a „Tato země je naše“ nakonec zase musí pomoci Němci.

Miloši Zemanovi, Andreji Babišovi a jejich věrným patolízalům se to nakonec povedlo. Pro okolní země už představujeme ohrožení. Hrdý český lev je jako plyšák, z kterého vylétá obtížný hmyz a už se s tím musí něco dělat. „Bavorsko se Saskem chtějí České republice poskytnout vedle očkování proti nemoci covid-19 také rychlotesty. Na pondělní tiskové konferenci to prohlásil bavorský premiér Markus Söder. Zopakoval rovněž, že Německo nabízí Česku lůžka pro infikované. Pomoc dnes přislíbil i Söderův saský kolega Michael Kretschmer. Söder řekl, že je nezbytné pomoci srdci Evropy, na které pandemie obzvláště dolehla. »Srdce Evropy, trojzemí (Česka, Saska a Bavorska) koronavirem obzvláště trpí, proto musí dostat mimořádnou podporu,« řekl. »Přejeme si také, aby od spolkové vlády a Evropy přišla další podpora ve zvýšených dodávkách vakcíny,« poznamenal.“ (ČTK)

Když se u nás volalo, že nechceme „ani jednoho uprchlíka“, bylo to vzepětí skoro husitské. Proti všem! Když někdo poznamenal, že jednou třeba budeme sami potřebovat nějakou pomoc a budeme v trapné situaci, tak se na to kašlalo. Kdepak uprchlíka, ani jednoho! Němci jsou bohatí, určitě je zvali a vítali, co my s tím. Německo, které nemohlo za válku v Sýrii a Afghánistánu, je ale přijalo a vytrhlo nám tím trn z paty, protože jinak by byli tady. Němci tehdy pomohli zvláště miláčkovi českých wlastenců a takzvaných konzervativců Viktoru Orbánovi. Ten uprchlíky (kterým se tady říká zarputile migranti) poslal na hranice německy mluvících zemí, nikoli opačným směrem, a sklízel tu obdiv, jak je chytrý.

A teď místo „migrantů“, cizáků a všelijakých „nepřizpůsobivých živlů“ dorazil čínský virus a přizpůsobil se velmi svižně. Nějak nám nepomohla Zemanova vodní děla v pohraničních lesích, nedá se to svést na zlé sudetské Němce, nepomůžeme si dolováním lithia za biliony v zázračném kopci, ministři už nejspíš nemohou víc krátit spánek.

Jistě, nemusíme všechno vykládat v romantických pojmech. Státy přece nemají přátele, mají zájmy, jak často s oblibou opakují někteří „pragmatici“. Jen nějak přehlížejí, že i když státy skutečně nemají přátele, protože to nejsou bytosti, mají spojence. Mohou mít také společné zájmy, dokonce i správné. Zeman hledí na Čínu, kde mu zmizel poradce a odkud nějak nepřitekly slibované miliardy, na Rusko, které si nedokáže vyrobit vakcínu ani samo pro sebe, ale zvládá výrobu novičkou i pro zahraniční použití. Babiš brouzdá po Maďarsku a Srbsku a na domácí odborníky kašle. Kašle i na české výrobce. Komunisté pokračují v třídním boji a vyhlížejí novou internacionálu pod vedením Kremlu. Tomio Okamura o čemsi blouzní, což je jedno, protože hlavně potřebuje dostavět svou tubusovou vilu. ČSSD už neví, jak být pro voliče sexy a jak udělat z Marfušky Marilyn Monroe.

O čem sníme, když náhodou spíme? Abyste už všichni vypadli pryč.