Tohle policejní stát nepřipomíná, tohle policejní stát se vším všudy je, zvlášť s ohledem na míru tuposti formulace některých vládních nařízení a rozměr byrokratické buzerace.
Čerstvá vládní protiepidemická nařízení vypadají jako inspirovaná Izraelem (byť i tam byl takhle tvrdý lockdown problematický a narážel na značný odpor veřejnosti), nicméně v Izraeli je už např. naočkovaná více než třetina populace, zatímco u nás necelých 6 %, pokud je i tomu vůbec možné věřit. V Izraeli teď všechno funguje jako perfektně promazaný důmyslný stroj, v českém státě nefunguje nic, vše provází neskutečný šlendrián, svinčík, lhaní, falšování, arogance, neschopnost, alibismus a zlodějské manýry. Babišistán jako svého druhu ideový nástupce absurdistánu z éry bolševické normalizace.
Takhle tvrdý zásah do občanských práv, soukromí a rodinného života lidí si může ve zcela výjimečných případech (válka, přírodní katastrofa) možná dovolit kredibilní vláda těšící se značné míře důvěry a úcty veřejnosti. To ale není náš případ. Tato vláda darebáků, ničemů, hochštaplerů a jejich poskoků jen pokračuje ve své dosavadní devastační politice, pro niž je charakteristické pohrdání lidmi a likvidace principů právního státu, jen ji teď pro změnu odůvodňuje epidemií.
Šance na civilizované vypořádání se s koronavirovou krizí tu přitom byla, mafiánská vláda Agrofertu a přidružených kolaborantů ji však zahodila: Mohla tu už loni při rapidně se horšící epidemické situaci a neschopnosti ji řešit vzniknout elementárně důvěryhodná vláda široké koalice, ovšem bez Andreje Babiše. Nestalo se tak. Teď si tedy nemají vláda a vládní strany na co stěžovat. Pro zlepšení situace neudělaly ani to nejnutnější minimum.
Pevně doufám, že po volbách bude velká část právních aktů současného establishmentu jakož i rozhodnutí zbabišizovaných úřadů anulována, a to zejména v těch případech, byl-li jimi kdokoli svévolně poškozen. Náklady současných škod musí nést primárně jejich viníci, nikoli veřejnost.
Už proto by se měla demokratická opozice držet od současné vládní svévole, arogance a břídilství zpátky, aby se do té žumpy nenamočila taky. Není pochyb o tom, že se ji tam bude Andrej Babiš snažit v předsmrtných politických křečích stáhnout stůj co stůj. Zatím se mu to daří překvapivě lehce – ke škodě opozičních stran, ale zejména ke škodě občanů České republiky, kterým se tak může stát, že při podzimních sněmovních volbách, na něž čekají jako na smilování, narazí na neřešitelný problém. Epidemie dřív nebo později pomine, ale řešení našeho současného marasmu se zdá být prozatím v nedohlednu.