Andrej Babiš, Alena Schillerová a Karel Havlíček (všichni hnutí ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Národní rozpočtová rada kritizuje Babišovu vládu za zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun. Podle ní je předčasné, nadměrné a neopodstatněné a varuje před skokovým růstem zadlužování. Vláda se řídí heslem „po nás potopa“.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož úkolem je dohlížet na dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Její tři členové byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou v lednu 2018, tedy v době, kdy premiér Andrej Babiš v čele jednobarevné vlády horoval za angažmá odborníků ve státní správě. O tom hovoří dodnes, ale je to jen marketingová vějička.
Národní rozpočtová rada (NRR) není letos ve sporu s vládou poprvé. Nedávno její předsedkyně Eva Zamrazilová kritizovala rozvolnění rozpočtových pravidel na sedm let do roku 2027, prosazené ministryní financí Alenou Schillerovou v nouzovém stavu. Označila je za „nehorázný bianco šek“ na nebezpečné zadlužování země.
Předčasné, nadměrné, neopodstatněné
Nyní rada považuje za chybné už třetí zvýšení schodku státního rozpočtu v krátkém čase z 300 na 500 miliard korun bez věrohodného zdůvodnění.
„NRR považuje vládní návrh na další navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020 za předčasný, nadměrný a neopodstatněný,“ uvádí v tiskové zprávě. Lze podle ní sice akceptovat argument, že by výkon ekonomiky letos mohl být natolik slabý, že skutečně dojde k vyššímu propadu příjmů státního rozpočtu.
„Samotná změna očekávaných příjmů by však znamenala zvýšení deficitu státního rozpočtu pouze o 63 miliard korun, nikoli o celých 200 miliard korun. Zbývající část (137 miliard korun) vláda plánuje použít jako rozpočtovou rezervu bez konkrétního vymezení účelu,“ upozorňuje rada.
„Uvolnění takto vysoké částky bez konkrétního určení snižuje transparentnost veřejných výdajů a omezuje parlamentní kontrolu,“ dodává a navrhuje odložit toto rozhodnutí na přelom července a srpna, kdy bude jasnější představa o skutečném vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí a výhledu pro zbytek roku.
Odklad? Údajně trestuhodná chyba
Ministerstvo financí kritiku rozpočtové rady odmítlo. „Doporučení na odklad novely zákona o státním rozpočtu nelze akceptovat, neboť by znamenalo trestuhodnou chybu v podobě okamžitého zastavení všech opatření vytvářejících podmínky pro rychlé překlenutí krize,“ uvedla Schillerová.
Chyběly by prý také peníze na investice a kompenzace obcím, kterým vláda bez jejich vědomí sebrala peníze na spolufinancování příspěvku pro živnostníky. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová, dříve členka bankovní rady České národní banky a poté hlavní ekonomka České bankovní asociace, tyto výhrady nesdílí.
„Nešlo by o okamžité zastavení, ale o celkové vyhodnocení přijatých opatření a jejich případné prodloužení podle vývoje ekonomiky, o kterém máme v současnosti málo tvrdých dat,“ řekla deníku FORUM 24.
Zamrazilová je přesvědčena, že výdaje jsou náhle zvýšeny o tak velkou částku, že musí být pečlivě zváženy Parlamentem. „Jde o peníze daňových poplatníků dnešních i budoucích. Není totiž předem jasné, na co budou použity a zda budou nakonec všechny potřeba,“ vysvětluje.
Odklad rozhodnutí o měsíc a půl nepovažuje za problém. „Zároveň budeme vědět víc o situaci v zahraničí, na němž jsme jako malá otevřená ekonomika silně závislí,“ dodává. Současně varuje před záměrem ministryně Schillerové pokračovat v sestavování obřích rozpočtových schodků v řádu stovek miliard korun i v následujícím období.
Skok zadlužení o čtvrtinu
„Letošní schodek vytvoří základ pro vývoj veřejného zadlužení v příštích letech. Skokový nárůst ze zhruba 30 procent HDP na 40 procent během jediného roku v případě půlbilionového schodku státního rozpočtu by byl velmi razantní a v historii České republiky zcela bezprecedentní,“ říká šéfka rozpočtové rady.
Řada předních světových ekonomů podle ní hovoří o hrozbě přechodu koronavirové krize do krize dluhové. Česká ekonomika, jež je velmi malá a velice otevřená, musí být v tomto ohledu velmi obezřetná. Může se snadno stát, že bude na finančních trzích poměrně rychle přehodnocena ze současné komfortní situace negativním směrem dříve než její západní partneři.
„Navíc jde o to, že dlouhodobé problémy udržitelnosti veřejných financí z titulu stárnutí obyvatelstva jsou odsunuty do pozadí, po odeznění této krize ale udeří s ještě větší razancí,“ dodává Zamrazilová.
Jízdenka do dluhové pasti
Jinou optikou nahlíží i na úspornou rozpočtovou politiku předchozí pravicové vlády v době globální finanční krize, kterou napadá zejména ministryně financí Schillerová. „Konsolidační úsilí tehdejší vlády zlepšilo rating České republiky na finančních trzích. Jiná cesta neexistovala, pokud by se zadlužování země nemělo prodražit,“ říká Zamrazilová.
Přístup české vlády tehdy oceňovaly finanční trhy, kdy úrokové sazby vydávaných dluhopisů klesly v letech 2009–2011 dvojnásobně. Podporovaly ho ale i zahraniční instituce, o čemž svědčí mimo jiné návštěva generálního tajemníka OECD Angela Gurríi v Praze v roce 2011.
Dnes hrozí pravý opak. „Konsolidace“ veřejných rozpočtů v pojetí Aleny Schillerové je jednosměrnou jízdenkou do dluhové pasti pod praporem „po nás potopa“. Z chování Andreje Babiše v praxi potom jasně vyplývá, jak si představuje nezávislost jím tolik verbálně vzývaných odborníků. Pokud jejich názory kolidují s jeho politickými zájmy, nebere na ně zřetel.
„Nezávislý“ expert nesmí vybočit ze štábní linie řízení státu jako firmy, kde udává směr majitel podle toho, jak se vyspí a co mu ukážou průzkumy veřejného mínění. Co bude dál než za horizontem nejbližších voleb, ho vůbec nezajímá.
