Mnoho lidí pochopitelně prožívá euforii z toho, že Česká republika bude mít po deseti letech skutečně důstojného prezidenta. Je to dobrá zpráva, ale jde „pouze“ o vyhranou bitvu. Válka o Česko trvá dál a nemělo by se na to zapomínat ani ve chvíli, kdy představiteli naší země jsou lidé, kteří ctí demokratické hodnoty.

Andrej Babiš nás na své tiskové konferenci upozornil na zásadní věc. Udělá všechno pro to, aby vyhrál příští sněmovní volby a aby si udržel elektorát, který přetáhl SPD a KSČM. Babiš se totiž rozhodně nevzdává snadno a pokusí se vysát všechny zbývající populisty. V právě skončené kampani nám ukázal, že se nebude stydět použít k tomu jakoukoli zbraň.

Dále čtěte

Čas na homeopatika na křivdu. Babišova drtivá prohra ukazuje, že Česko už je dál

Všichni s napětím očekáváme tiskovou konferenci Andreje Babiše. Dopředu víme, co zazní. Půjde o komplot médií, pětikoalice, zlých Pražáků a…

Můžeme klidně spekulovat. Babiš se třeba vzdá mandátu poslance. Proč také ne? On svoji práci vůbec nedělá. A pokud se tak rozhodne, bude dva a půl roku dělat volební kampaň, která mu může přinést velké vítězství. Demokraté by neměli usnout na vavřínech a zapomenout na to, o co se hraje. Babiš prohrál, jeho voliči jsou tu dál. Dál jsou tu také kremelské dezinformační weby v kooperaci s holdingem Agrofert. Stále jsou tu také nekonečné finanční zdroje.

Stejně jako Babiš se nevzdává snadno ani Rusko, které v žádném případě nechce omezovat sféry svého vlivu. Kandidáti Kremlu naštěstí v několika posledních volbách prohráli, to ale vůbec neznamená, že tomu tak bude stále. Babišova kampaň se sice příliš nepovedla, přesto se mu podařilo oslovit 2,4 milionu občanů. To není zanedbatelné číslo.

Česká republika má po mnoha letech slušnou vládu i důstojného (zvoleného) prezidenta. Ukázali jsme, že patříme na Západ. Není to ale v žádném případě samozřejmost a o toto privilegium můžeme snadno přijít. Začíná těžká práce pro každého z nás. Mimo jiné i pro vládu Petra Fialy, která by se měla pozorně podívat na volební výsledky a některým krajům konečně věnovat takovou pozornost, jakou si zaslouží. Jinak z těch oslav budeme mít těžkou kocovinu.