Andrej Babiš prohlásil, že pokud ANO prohraje příští rok sněmovní volby, odejde z politiky. Jeho prohlášení má dvě roviny. Zaprvé, vyhrožuje svým skalním příznivcům, ať se pěkně zasnaží a seženou mu hlasy, jinak o spasitele přijdou. A zadruhé, jeho odchod z politiky po prohře je naprosto logický. Andrej Babiš nezaložil politickou divizi Agrofertu jménem ANO kvůli tomu, aby seděl ve Sněmovně v opozičních lavicích a díval se na to, jak jiní vládnou.

Fakta jsou jasná, od jeho vstupu do politiky se zázračně daří Agrofertu. Babišovo jmění raketově roste. Agrofert získává ve velkém dotace i státní zakázky. Kvůli tomu vstoupil Babiš do politiky, druhým důvodem je moc a ovládnutí ministerstva spravedlnosti, ministerstva vnitra, zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj. Andrej Babiš jednoduše nechce do vězení a zároveň chce státní a evropské peníze. A toho docílí jen jako premiér.

Je totiž namístě ptát se, proč to vlastně všechno Babiš dělá? Proč si ve svých pětašedesáti letech raději neužívá svých dětí, manželky a vydělaných peněz? Proč neodejde na odpočinek, holding nenechá řídit manažery, které občas zkontroluje? Jistě, opojení mocí, volební vítězství, cesty po světě, setkávání se státníky.

A potom je tu stop dotací, na kterých je holding závislý. Vyšetřování několika kauz. Hrozící konec podpory jeho přísady do nafty. Hrozba toho, že případná nová vláda bude chtít prošetřovat některé zakázky a dotace. A pravou noční můrou je hrozící desetileté vězení za Čapí hnízdo, nebo jen vazba kvůli ovlivňování svědků.

Takže ano, Babiš je skutečně připravený odejít z politiky. Protože sedět ve Sněmovně jako opoziční politik je špatný kšeft.