Ruský generál Guruljov bojoval v Čečensku i v Sýrii. Poté odešel do politiky. FOTO: Wikimedia Commons / Gobon76 / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Gobon76 / CC BY-SA 4.0
Ruská federace potřebuje Grónsko. Ve vysílání ruské státní televize Rossija-1 to řekl poslanec Státní dumy Andrej Guruljov. Reagoval tak na prohlášení zvoleného prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa. Ten nedávno prohlásil, že americká kontrola nad Grónskem, které je poloautomním územím Dánska, je „absolutní nutnost“. Zároveň nevyloučil, že by k získání polárního ostrova využil vojenský či ekonomický nátlak, včetně uvalení dodatečných cel na Dánsko.
„Trump si dělá nárok na Grónsko. Proč se nepodíváme do Grónska my? Grónsko potřebujeme, bez legrace,“ řekl ruský generál v záloze, který bojoval v Čečensku i v Sýrii. Později odešel do politiky a stal se poslancem Státní dumy za stranu Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina. Ruská federace by se podle něj mohla přinejmenším s Donaldem Trumpem „dohodnout a Grónsko si rozdělit na několik částí“.
„Je jasné, že Dánska už (Grónsko, pozn. red.) nikdy nebude,“ dodal Guruljov v pořadu předního ruského propagandisty Vladimira Solovjova s tím, že norské souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu je pro Rusko také důležité. „Budou tam velmi pěkné (ruské, pozn. red.) základny, které ovlivní celou arktickou oblast.“
„Dnes musíme jednoznačně zvýšit vojenskou přítomnost v Arktidě,“ pokračoval poslanec. „Díváme se pouze na Ukrajinu, že ano? Arktida je druhá a větší záležitost. Válka, jak jsme vždy říkali, je matematika. Musíme si sednout a spočítat si to. Hlavní je vybudovat tam pořádnou obranu. Musíme vybudovat takovou obranu, aby nikoho nenapadlo strkat do toho nos,“ uzavřel Guruljov.
Amerika se o ostrov zajímá už od roku 1867
Polární ostrov o rozloze asi 2,2 milionu kilometrů čtverečních ležící v Severním ledovém oceánu je největším ostrovem na světě. Trvale zaledněno je kolem 80 procent jeho území. Má vlastní vládu i parlament. Od 1. května 1979 je Grónsko integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. Grónsko má asi 56 tisíc obyvatel a není členem EU.
Od roku 1951 v Grónsku platí smlouva se Spojenými státy, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů. Už od roku 1867 se ale Spojené státy opakovaně pokoušely Grónsko koupit. Během svého prvního prezidentství Donald Trump, který se úřadu ujme znovu 20. ledna, vyslovil myšlenku na koupi Grónska už v roce 2019.
S poslední iniciativou ohledně Grónska přišel po listopadovém vítězství ve volbách, když prohlásil, že americká kontrola nad Grónskem je „absolutní nutnost“. Zároveň nevyloučil, že by k získání Grónska využil vojenský či ekonomický nátlak, včetně uvalení dodatečných cel na Dánsko.
V Grónsku se nacházejí velké zásoby nerostných surovin a ropy, i když průzkum ložisek ropy a uranu je zakázán. Území má strategickou polohu v Arktidě a nachází se tam americká vojenská základna. Grónsko je klíčové pro americkou armádu a její systém včasného varování před balistickými střelami, napsal už dříve agentura Reuters.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová po schůzi s lídry stran zastoupených v parlamentu včetně dvou zástupců Grónska zopakovala, že nevěří, že by se budoucí šéf Bílého domu pokusil zmocnit Grónska násilím. „Nemáme důvod se domnívat, že se to stane,“ řekla.
Respektování názoru obyvatelstva
Pokud by však Trump skutečně splnil svou hrozbu anektovat Grónsko silou, taková invaze by byla „nejkratší válkou na světě“, poznamenal dříve bruselský web Politico. „V Grónsku není žádná obranná kapacita. Vládu by převzali Američané,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník Dánského institutu pro mezinárodní studia Ulrik Pram Gad.
Na Trumpova slova o převzetí kontroly nad Grónskem už reagoval i Kreml. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle ruského nezávislého webu Meduza řekl, že v otázce nároků zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na ostrov je třeba zohlednit názor obyvatel Grónska, stejně jako byl zohledněn názor obyvatel „nových regionů“ Ruska.
„Novými regiony“ Rusko označuje Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které anektovalo 30. září roku 2022. Čtyři regiony o rozloze 90 tisíc kilometrů čtverečních tvoří asi 15 procent ukrajinského území. Jedná se o největší anexi v Evropě od druhé světové války. Vytvořila pozemní spojení mezi ruskou pevninou a již okupovaným Krymem a odřízla Ukrajinu od Azovského moře.
„Washington hovoří o respektování názoru obyvatelstva,“ řekl Peskov. „Ale pokud se zdůrazňuje respektování veřejného mínění, možná je na čase připomenout si názory obyvatel čtyř nových ruských regionů a rozšířit stejný respekt i na ně.“
Peskov označil Arktidu za „zónu národního a strategického zájmu“ Ruska. „Jsme v Arktidě přítomni a budeme tam i nadále zachovávat svou přítomnost. Naší prioritou je zachování míru a stability v Arktidě a zůstáváme otevřeni spolupráci se všemi zeměmi,“ dodal.
