Po podzimních parlamentních a lednových prezidentských volbách nás možná už brzo čeká skutečná katastrofa, o kterou si české obyvatelstvo vehementně koleduje. Touto katastrofou by byl nepochybně odchod České republiky z Evropské unie, o kterém se stále častěji mluví nejen v hospodách a na sociálních sítích, ale i v jistých politických kruzích.

Bohužel nepochopitelný hazard s budoucností země potvrdil i průzkum společnosti Globsec, podle kterého by jen 44 % Čechů ve věku do 35 let hlasovalo pro setrvání v EU. Vysvětluje někdo českým občanům, co by pro ně odchod z Unie znamenal? Odpověď je zcela jednoduchá: chudobu a izolaci.

Evropská unie je totiž především jednotným trhem, který se vyznačuje hlavně volným pohybem zboží, osob a kapitálu. Zjednodušeně řečeno, zboží, které proudí mezi členskými státy, není zatíženo clem. Snad každému trošku rozumně uvažujícímu člověku musí být jasné, že pro zemi, která je obchodně zcela propojena s dalšími zeměmi EU, by zavedení cla znamenalo v Česku dramatické zdražení veškerého dovezeného zboží a pro české vývozce zdražení jejich zboží vyvezeného do zahraničí, tedy poměrně velká ztráta konkurenceschopnosti. Dopady na českou ekonomiku a s ní související životní úroveň obyvatelstva by byly bez nadsázky dramatické. Tohle by snad mohl pochopit každý, protože na každého by tzv. czexit měl velice negativní dopady.

Zdá se, že ve vysvětlování této zásadní věci opět selhávají nejen média, ale i české školství. A tak mě napadá, kolik soudružek Semelových má asi ve školních třídách v drápech naši mládež? A kolik lokajů typu Reného Zavorala, kteří pracují nikoli v zájmu veřejnosti, ale v zájmu podivných politických hráčů, je nakladeno jako kukaččí vejce ve vedení českých novin, rádií a televizí? Tohle je opravdu vážné a je třeba to říkat bez obalu a hlavně nahlas, než se tady stane něco moc ošklivého, z čehož se jen tak nevzpamatujeme.