Poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS) se v souvislosti s nadále neobjasněnou ekologickou katastrofou mrtvé Bečvy jel podívat přímo na místo činu, aby pomohl rybářům s obnovou zničené oblasti. Svědectví přítomných rybářů nebyla pozitivní.
V rozhovoru pro deník FORUM 24 poslanec odhalil další informace a popsal, jak se chce na tuto kauzu zaměřit. „Z tohoto přirovnání jde mráz po zádech, nemůžu se mu ale ubránit – podobným způsobem se tutlal Černobyl,“ připomíná Blaha.
V pátek jste strávil odpoledne s rybáři od řeky Bečvy, kteří byli v září na místě havárie přítomni jako první. Jaká svědectví jste od nich zachytil?
Za rybáři k Bečvě jsem jel hlavně proto, abych se zeptal, co můžu udělat pro obnovu života v řece – jak jim mohu pomoci. Nejel jsem tam suplovat roli policie. Vím o případu mnoho podrobností, lidé se na mě sami obracejí, studuji každou zprávu, každou informaci. I tak mě ale zasáhlo to, co jsem slyšel přímo od rybářů. Mrtvých ryb je podle nich až dvakrát víc, tedy 80 tun. Po jejich výlovu měli někteří z nich zdravotní problémy, když vykašlávali nebo vysmrkávali krev. Šel z toho na mě smutek a hrůza najednou.
TOHLE JE ŠÍLENÉ
Aktuální zpráva od rybářů z Bečvy: Z kanálu v Juřince znovu něco vytéká. Umírají tam ryby.Zjišťuji detaily. Jakmile budu mít více informací, dám vám vědět.
— Stanislav Blaha (@StanislavBlaha) December 2, 2020
Kromě 40 tun mrtvých ryb, o kterých se oficiálně hovoří v souvislosti s ekologickou katastrofou, jste psal o dalších 40 tunách, které v Bečvě uhynuly. Podle čeho jste k tomuto číslu dospěl? Co přesně se mělo stát?
To je odhad rybářů, kteří z řeky mrtvé ryby vytahovali. Vzhledem k tomu, že se kolem řeky pohybují každý den několik let v kuse, měli celkem přehled o tom, co v ní žije a v jakém množství. Čtyřicet tun vylovili, druhá polovina ve vodě podle nich zůstala a odnesly ji velké deště.
Přítomní rybáři vykazovali určité zdravotní komplikace. Co se jim stalo a proč?
Nejsem chemik ani lékař, abych vám dokázal na takovou otázku exaktně odpovědět. Vypadá to ale, že jejich kůže a dýchací cesty přišly do kontaktu s látkou, která otrávila řeku. V pondělí se objevila zpráva, že do řeky neunikly kyanidy, ale fenoly. Podle některých expertů tomu odpovídají zdravotní komplikace rybářů i stav, ve kterém byly ryby.
Co soudíte o dalším úniku neznámé látky do řeky Bečvy, k němuž došlo tento týden?
Je to katastrofa. Teď je Bečva pod drobnohledem a já si jen říkám, co se dělo do dnešního dne, kolik jedů do řeky uniklo a nikdo nic nevěděl… To je velký úkol, který je před námi – nastavit pravidla tak, abychom takovým haváriím zabránili a dostali je pod kontrolu. Zatím mám pocit, že v tomto ohledu neudělalo ministerstvo životního prostředí vůbec nic.
Ohledně dosavadního průběhu vyšetřování otravy Bečvy jste projevil nespokojenost s komunikací úřadů. Proč podle vás není znám viník ani po dvou měsících?
Ano, zaráží mě to. Kolem případu je od začátku tolik nejasností! Vyloučení Dezy dřív, než je vůbec jasno o tom, co Bečvu otrávilo. Informační embargo, o kterém se neví, kdo ho vydal, a státní instituce si ho mezi sebou přehazují jako horký brambor. Vzteklé volání některých poslanců ANO, kteří chtějí, aby se o případu na veřejnosti pokud možno nemluvilo vůbec. A do toho vyšetřování, které trvá už déle než dva měsíce.
Jaké žádosti jste odeslal na ministerstvo životního prostředí?
Požádal jsem ministra Brabce o zaslání materiálů, které by konkretizovaly, jaký má být u takových havárií postup. Jde mi zejména o strategii systému včasného varování. Podobná katastrofa se může stát kdykoliv znovu. Odebírají se vzorky z řeky pravidelně? Kdo je vyhodnocuje? Kdo vydá varování v případě, že znovu dojde k úniku jedu do vody? Jak bude koordinován odběr vzorků? Chci, aby v tom bylo jasno. Jak řekl jeden z rybářů – dnes jsou to ryby, zítra to můžeme být my.
S jakými nedostatky se podle vás potýká současné vyšetřování?
Většinu z nich jsem pojmenoval v předchozích odpovědích. Novináři z Deníku Referendum přinesli úplně nové informace, které říkají, že v Deze se 20. září, tedy v den katastrofy, stala havárie, kterou chemička do dnešního dne tajila. Smekám před touto investigativou. (O nových zjištěních Deníku Referendum více zde – pozn. red.) A přirozeně se musím ptát – proč takové informace přinášejí jako první média? Z tohoto přirovnání jde mráz po zádech, nemůžu se mu ale ubránit – podobným způsobem se tutlal Černobyl.
Jak hodnotíte přístup pana ministra pro životní prostředí Richarda Brabce k této kauze? Jsou jeho výroky uspokojující?
Řekl bych k tomu tolik – minulý týden byl ministr Brabec na návštěvě ve Valašském Meziříčí, kam zamířil právě kvůli Bečvě. Lidé, kteří na setkání byli, mi říkali, že z ministra vyzařovala dobrá nálada, pozitivní přístup, jak se všechno zvládá a dobře pokračuje. Myslím si, že je velký rozdíl mezi tím, jak pan ministr realitu vykresluje a jaká realita ve skutečnosti je. Tolik k tomu.
Jak se chcete tímto případem dále zabývat?
Společnými silami se nám podařilo vrátit k Bečvě pozornost. A v tom budu i pokračovat. Kromě toho chci od ministerstva životního prostředí materiály, které konkretizují, jak při takových haváriích postupovat. To, co se stalo na Bečvě, už se nikdy nesmí opakovat.