NÁZOR / Základní výbavou příslušníka útvaru Andreje Babiše je jednak bezmezná loajalita, jednak schopnost okamžitě otočit, když od Nejvyššího zase něco zavane. Poslanec Aleš Juchelka je vzorným příkladem toho, jak se má vycvičené služebnictvo chovat.

„Strašit veřejnost, že když se zruší koncesionářské poplatky, tak bude ohrožená demokracie, je demagogie. V 19 zemích EU se média veřejné služby platí ze státního rozpočtu a nikdo také nezpochybňuje jejich nezávislost,“ psal Juchelka na síti X letos 3. července.

„Momentálně vidíme, že koncesionářské poplatky už pomalu končí, postrádají svůj smysl jako podpora veřejnoprávních médií,“ sdělil 18. listopadu pro Český rozhlas.

Jenže před dvěma lety mluvil úplně jinak.

Dále čtěte

Vydáme se s Babišem a Putinem směr Rusko? Přijďte diskutovat o knize Nad propastí a směřování Česka a Západu

V pražském klubu Rock Café se bude konat další debata deníku FORUM 24. Tentokrát u příležitosti vydání nové knihy Nad…

„S tím navýšením koncesionářských poplatků musí jít ruku v ruce to mnohem zásadnější, než je jenom bohapusté navýšení tady těch peněz, a to je definice poplatníka ve 21. prvním století. My si dokážeme samozřejmě Českou televizi otevřít na tabletech, chytrých telefonch, na noteboocích a tam všude bychom měli vlastně nějakým způsobem jednoduše ty poplatky za ten obsah vybírat,“ vykládal Juchelka 5. června 2022.

Změnilo se něco od té doby? Poplatníci ani elektronika a její používání ne. To jen v ANO usoudili (tedy pán a majitel usoudil), že by se média veřejné služby měla platit rovnou ze státního rozpočtu. To by samozřejmě znamenalo, že vláda bude mít ruku na kohoutku a každý rok by mohla odměnit nebo potrestat televizi a rozhlas podle zásluh nebo zlobení. Juchelka se toho údajně nebojí. „Napříč Evropou jsou zde v zákonech pojistky, které nic takového nepřipouští,“ tvrdil v Radiožurnálu. Jistě, jen po všech zkušenostech s naším vládnutím si nejsme jistí, že by o takové pojistky stála nějaká vláda složená ze stran, jejichž činovníci se o veřejnoprávních médiích nepřetržitě vyjadřují nenávistně a pohrdavě.

Stačí se podívat na výroky samotného Babiše. „Česká televize je silně provládní.“ „My v programu budeme navrhovat, aby nedostali ani korunu. Vždyť máme dost médií.“ „Mají šetřit a začít sami u sebe, ne požadovat další peníze.“ „Česká televize mě nemá ráda a já nemám rád Českou televizi.“

Dále čtěte

Korespondenční volba podle Ondřeje Dostála prý ničí demokracii. Tu spíš devastují lidé, jako je on

NÁZOR / Europoslanec Ondřej Dostál, který se nechal dopravit do Evropského parlamentu vehiklem s názvem "Stačilo!", což jsou…

V tomto kontextu je jasné, že poslanec Juchelka, který za své křeslo vděčí Andreji Babišovi, nemohl jinak a prostě musel otočit.

Velkovýrobce hnojit a takzvaných potravin Babiš nechal nazvat svůj útvar „hnutí ANO“. Hnutí to není, ta vznikají zespoda, nikoli jako projekt naplánovaný jedním vůdcem a několika jeho pobočníky. Není to ani normální strana, jak bychom záhy viděli, kdyby Babiše uneslo UFO, protože pak by byl s celou organizací záhy konec. Celý ten spolek je účelová organizace sloužící ekonomickým a politickým zájmům pana oligarchy.

Kdyby někdy přišel konec ANO, Aleš Juchelka si nemusí zoufat. Pořád ještě může vystupovat jako klaun a těšit méně náročné publikum. Mohl by také využít své nově nabyté kvalifikace a živit se jako korouhvička nové generace. Citlivá, přesná, okamžitě reagující na jakoukoli změnu vánku. Jediný problém by snad mohl nastat v tom, že po zániku politické divize Agrofertu bude takových talentů na trhu najednou značný přebytek. Mohl by také sepsat a prodávat své paměti, pokud bude ovšem zájem o paměti lidí, co si nepamatují zjevně ani to, co bylo včera.