Média v pobaltských zemích zaregistrovala vyjádření Andreje Babiše (ANO) v televizní debatě, kde řekl, že by v případě jejich napadení neposlal na pomoc české vojáky. Zarážející je podle nich Babišovo tvrzení především ohledně Polska. Nikdo ale prý české vojáky v Pobaltí neočekává, v případě napadení Ruskem by se totiž Česká republika musela soustředit na vlastní území.

„Andrej Babiš, kandidát na prezidenta České republiky, říká, že by neposlal české vojáky na obranu Polska a pobaltských států, pokud by je Rusko napadlo,“ píše v Litvě oblíbený web delfi.lt. Web cituje novináře Rádia Svoboda Rikarda Jozwiaka, který na Babišovo vystoupení v neděli upozornil. „Bývalý český premiér a kandidát na prezidenta Babiš právě řekl, že pokud se stane prezidentem, nepošle vojáky do Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, pokud budou napadeny Ruskem,“ napsal Jozwiak.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Otočka prezidenta Miloše Zemana

Delfi.lt v kontrastu k Babišovi připomíná obrat u Miloše Zemana, který nesouhlasí s názorem, že se česká vláda na Ukrajině příliš angažuje, a cituje Zemanův výrok z rozhlasového rozhovoru, kde prezident přiznal, že se mýlil v názoru na Putina. „Viděl jsem v něm politika, kterého jsem si neidealizoval, ale přesto jsem měl dojem, že se stará o zájmy své země. Agrese proti Ukrajině je však v rozporu se zájmy Ruské federace. A pokud si to Vladimir Putin neuvědomuje, tím hůře pro zemi.“

Estonský web uueduudised.ee, který vydává Estonská konzervativní lidová strana, v komentáři soudí, že zarážející je Babišovo tvrzení především ohledně Polska, a rozebírá reálné možnosti, pokud by k nějakému napadení těchto zemí došlo. Komentátor míní, že v Pobaltí by takovou pomoc od Česka reálně nečekali, protože by Česko a Polsko musely řešit obranu svého území, a v rámci NATO by zasáhly spíše jednotky vzdálenějších zemí.

„Je zvláštní, že Babiš vylučuje vyslání vojáků do Polska, ale jejich nevyslání do Pobaltí by mělo být pochopitelné – Česká republika je tak blízko Běloruska i ruské Kaliningradské oblasti, že by se v případě velké války musela soustředit na vlastní území. Koneckonců Estonsko by neposlalo své vojáky ani do Lotyšska nebo Finska (pokud by se Finsko stalo členem Aliance). Pokud bude Polsko zaneprázdněno odrážením invaze z Kaliningradské oblasti a Běloruska, pravděpodobně nemá cenu očekávat polské pozemní jednotky v Estonsku. Tyto země by však mohly situaci podpořit svými vzdušnými silami,“ píše uueduudised.ee.

Očekáváme pomoc od spojenců ze vzdálenějších zemí

V rámci článku 5 NATO se podle autora Estonsku vyplatí očekávat pomoc i od spojenců ze vzdálenějších zemí, například od Velké Británie, Francie, Belgie, Španělska, které nebudou bezprostředně zasaženy pozemními boji. „Země, které mají s Ruskem hranici nebo jsou mu blízko, se pravděpodobně soustředí na obranu vlastní země. Nemá tedy smysl panikařit kvůli české volební propagandě.“ V případě války nepřijdou do Estonska vojáci všech 30 zemí NATO, ale pouze ti, kteří jsou schopni zasáhnout mimo vlastní území.

Lotyšský deník Diena si všímá, že Babišovy výroky okamžitě vyvolaly kritiku českých politiků, včetně místopředsedy vlády Mariana Jurečky. „Omlouvám se všem občanům Polska a dalším spojencům. Závazky vyplývající z našeho členství v NATO platí a budou platit navzdory tomu, co dnes v debatě řekl Andrej Babiš,“ zdůraznil vicepremiér na twitteru.

List také postřehl, že sám Babiš na stejné sociální síti své původní vyjádření korigoval a tvrdil, že během televizní debaty nechtěl odpovídat na hypotetické otázky týkající se útoku na pobaltské státy nebo Polsko. „Jsem si jistý, že se to nestane. (…) Je odpovědností světových politiků zabránit válce. Pokud by však k útoku došlo, samozřejmě bych respektoval článek 5. O tom není sporu,“ uvedl.