Počet jaderných hlavic, které jsou připraveny k použití, se v loňském roce ve světě zvýšil. Vyplývá to ze zprávy výzkumného programu Nuclear Weapons Ban Monitor, kterou ve středu zveřejnila norská nezisková organizace Norwegian People’s Aid. Za nárůst jsou zodpovědné zejména Čína a Rusko.

Devět oficiálních či neoficiálních jaderných velmocí vlastnilo na začátku letošního roku 9576 jaderných hlavic připravených k použití. Počátkem minulého roku jich přitom bylo o 136 méně, tedy 9440. Tyto zbraně mají podle zprávy výzkumníků takovou ničivou sílu, jako kdyby během druhé světové války spadlo na japonskou Hirošimu 135 tisíc bomb.

Dále čtěte

Vyděračství sloužící Kremlu už je dost otravné. Ano, řeč je o Orbánovi

Maďarsko zdržuje přijetí Švédska do NATO, protože se mu nelíbí kritika politiky premiéra Viktora Orbána ze strany Stockholmu, uvedl ve…

Za nárůst jsou zodpovědné především Čína a Rusko. Země pod vedením Vladimira Putina má největší arzenál na světě, konkrétně 5889 jaderných hlavic. Svůj podíl na nárůstu má také Indie, Severní Korea a Pákistán. „Tento nárůst je znepokojivý a pokračuje v trendu, který začal v roce 2017,“ prohlásila Grethe Lauglová Östernová z Nuclear Weapons Ban Monitor.

Celkový počet jaderných zbraní včetně těch, které byly vyřazeny z provozu, naopak klesá, píše se ve zprávě. V meziročním srovnání se počet jaderných zbraní snížil z 12 705 na 12 512 kusů. Důvodem je skutečnost, že Rusko a Spojené státy postupně vyřazují staré jaderné hlavice. „Pokud se trend zvyšování počtu nových jaderných hlavic nezastaví, jejich celkový počet se ve světě brzy opět zvýší. A to poprvé od konce studené války,“ varovala však Lauglová Östernová.

Jaderné zbraně v Bělorusku

Zpráva se objevila poté, co ruský diktátor Vladimir Putin oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

Oznámení masového vraha Putina vyvolalo ostrou kritiku řady západních zemí, podle nichž jde mimo jiné o porušení dohod o nešíření jaderných zbraní. NATO odsoudilo nebezpečnou a nezodpovědnou jadernou rétoriku Ruska, zatímco Evropská unie pohrozila Minsku novými sankcemi, pokud bude rozmístění pokračovat.

„Ruské plány taková reakce rozhodně neovlivní,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin podle něj již vše vysvětlil, a proto k této věci není co dodat. Ruský diktátor o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku podle svých slov rozhodl na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Odmítl také, že by Moskva tímto krokem porušovala ujednání o nešíření jaderných zbraní.

Jasný signál Lukašenkovi

Polský premiér Mateusz Morawiecki už avizoval výrazně citelnější sankce pro režim autoritářského běloruského vůdce Lukašenka. Polsko coby soused Běloruska podle něj uvažuje o tom, zda nezpřísnit pravidla pro lidi i přepravu zboží na hranicích. „Chceme dát Lukašenkovi jasný signál, že neakceptujeme takové jednání, které de facto pomáhá Rusku v jeho agresivním chování na Ukrajině a agresivním chování vůči Polsku a jiným zemím EU,“ prohlásil polský premiér.

Morawiecki tak mluvil v souvislosti s jedenáctým balíkem unijních sankcí. Ten sedmadvacítka proti Rusku a Bělorusku připravuje kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Určitě bude obsahovat více kroků proti Bělorusku,“ dodal.