Více než polovina Ukrajinců si myslí, že by Ukrajina měla s Ruskem jednat a pokusit se dosáhnout míru. Vyplývá to z průzkumu provedeného Kyjevským mezinárodním sociologickým institutem. Počet respondentů, kteří souhlasí s jednáním s Ruskou federací, se oproti listopadu loňského roku zvýšil. Přes 60 procent respondentů se ale domnívá, že by se Ukrajině měla vrátit zpět území, která do roku 2014 kontroloval Kyjev, včetně Donbasu a Krymu.

Celkem 57 procent respondentů tvrdí, že by Ukrajina měla s Ruskem jednat a pokusit se dosáhnout míru diplomatickou cestou. Necelých 40 procent Ukrajinců se podle posledního průzkumu domnívá, že by Ukrajina s Ruskem měla alespoň jednat.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Počet respondentů, kteří souhlasí s jednáním s Ruskou federací, se oproti listopadu loňského roku zvýšil o 15 procent. Je ale stejný jako v průzkumech z května 2022. Tehdy podle webu Ukrajinska pravda s jednáním s Ruskem a diplomatickým koncem konfliktu souhlasilo 59 procent Ukrajinců.

Průzkum zároveň ukázal, za jakých podmínek by byli Ukrajinci ochotni vyjednávat. Podle průzkumu Národního demokratického institutu a Kyjevského mezinárodního sociologického institutu 66 procent Ukrajinců tvrdí, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Kyjev kontroloval před rokem 2014, včetně Donbasu a Krymu. Šedesát procent respondentů považuje za zcela nepřijatelné, aby Ukrajina získala pouze ta území, která v současné době kontroluje.

Právě s takovým návrhem přišel nedávno ruský prezident Vladimir Putin. Podmínky zahrnují úplné stažení ukrajinských vojsk z území Doněcka, Luhanska, Záporoží a Chersonu, které Rusko nezákonně anektovalo během několika měsíců od zahájení bojů, v září 2022.

Vladimir Putin tyto podmínky nastínil během setkání s vedením ruského ministerstva zahraničí, když prohlásil, že jakmile Ukrajina zahájí „skutečné stahování vojsk z těchto regionů a zároveň oficiálně oznámí vzdání se plánů na vstup do NATO, z naší strany bude okamžitě, v téže minutě, následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání“.

Podle posledního průzkumu ale 74 a 76 procent respondentů nesouhlasí s tím, že by se Ukrajina měla v zájmu míru vzdát budoucího členství v NATO nebo v Evropské unii.

Dále čtěte

Uzavřít dohodu s ďáblem v zájmu lidstva. Scholz okomentoval největší výměny vězňů od konce studené války

„Pro nikoho nebylo snadné rozhodnout o deportaci vraha odsouzeného na doživotí po několika letech ve vězení.“ V noci na pátek…

Rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii Ukrajina zahájila již letos v květnu, když v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. V jejím úvodu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru, označil 25. červen 2024 za historický den pro Ukrajinu i Evropu. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.

Vladimir Putin už dříve prohlásil, že nemá námitky proti vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky. „Nemáme nic proti tomu. Není to vojenský blok. Je právem každé země vstoupit do ekonomických unií,“ odpověděl Putin na otázku týkající se vyhlídek na vstup Ukrajiny do EU.

Průzkum se uskutečnil mezi 8. a 25. květnem. Celkem bylo telefonicky dotazováno 2 508 obyvatel Ukrajiny na základě náhodně vygenerovaných mobilních čísel. Do vzorku nebyla zahrnuta dočasně okupovaná území ke dni 23. února 2022 (Krym a okupované okresy Doněcké a Luhanské oblasti). Ukrajinci žijící na územích, která byla obsazena po 24. únoru 2022, součástí průzkumu jsou.