Ministr školství Petr Gazdík (STAN) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Integraci ukrajinských dětí zvládá české školství velmi dobře. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent a ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je nadále nízký. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce. Zhruba polovina základních a pětina mateřských škol se podle inspekce potýkala s problémy s kapacitou míst či zajištěním personálu.
Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků.
Podle inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu 19 301 dětí ve věku tří až pěti let a 68 983 ve věku šesti až 14 let. V mateřských školách bylo podle dřívějších údajů ministerstva k 7. dubnu 3310 uprchlíků z Ukrajiny a v základních školách 23 204. Do poloviny května podle inspekce jejich počet ve školkách stoupl o 490 a v základních školách o zhruba 2800.
Počet Ukrajinců zapsaných do škol je tak ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl Zatloukal. Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců podle něj nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek. V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.
Za pozitivní zjištění označil Zatloukal fakt, že jen asi šest procent školek a desetina škol vzdělává ukrajinské uprchlíky odděleně od ostatních žáků. Převládá podle něj výuka ve smíšených třídách a samostatné skupiny pro Ukrajince se využívají hlavně pro intenzivní výuku češtiny. Takzvané adaptační skupiny vytvořila pro ukrajinské žáky téměř pětina základních škol, zjistili inspektoři. Výuku češtiny nezajistilo pro Ukrajince kolem sedmi procent základních škol, a to hlavně z personálních či finančních důvodů, řekl Zatloukal.
Obavy z nedostatku míst na školách jsou neopodstatněné
Smíšené třídy mohou přinést riziko jazykové bariéry a rozdílné úrovně vzdělání mezi dětmi. Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták prohlásil, že záleží na počtu ukrajinských dětí v jednotlivých třídách. „Pokud by jich bylo do 10-15 procent, tak je integrace dětí možná. Rozhodně je lepší v tom, že děti dokáží lépe porozumět jazyku i výuce. Pokud bychom se ale dostávali do fáze, že by to bylo třeba půl na půl, pak si myslím, že by bylo lepším řešením, aby vznikly samostatné třídy. A také by toto mělo záviset individuálně na posouzení ředitelů škol,“ řekl deníku FORUM 24.
Na sociálních sítích se mezi některými lidmi také objevují zprávy, že kvůli ukrajinským dětem nebude pro ty české ve školách místo. Podle Špotáka jde ale pouze o dezinformace. „Občas se tyto zprávy objevují, ale musím říci, že jde skutečně o dezinformace. My k nim přistupujeme naprosto stejně. Každopádně se nám stává v některých školách, nebo spíše v některých mateřských školách, že se nedostává ani na české děti, ani na děti ukrajinské. Ale tento problém nedostatku míst byl již i před ruskou invazí,“ dodal.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková dodává, že ukrajinské děti byly přijaty do školských zařízení tam, kde měly volné kapacity. „Tam, kde neměly, protože není kapacita ani pro české děti, jsou ukrajinské děti vzdělávány v adaptačních skupinách mimo školská zařízení – například kulturní sály, knihovny, hasičské stanice – a je potřeba, aby tento režim byl možný i od září dál. O ukrajinské děti se města a obce rády postarají, ale ne všude to bude možné ve školských zařízeních,“ řekla deníku FORUM 24.
