Stoupenci extremistické organizace Dělnická mládež uskutečnili na 1. máje pod ochranou policie svůj předem nahlášený pochod Brnem, zatímco proti jejich odpůrcům, kteří se pokusili pochod zablokovat, použili policisté těžkooděnce, jezdce na koních i slzný plyn. V policejní cele skončilo 57 účastníků blokády. Naopak příznivci extremistů na konci akce odměnili policii potleskem.
Mítink Dělnické mládeže se konal pod heslem „Evropo, povstaň“, které v roce 2011 vyhodnotil Městský soud v Brně jako slogan odkazující na ideologii nacionálního socialismu z období nacistického Německa. Kvůli využívání neonacistické symboliky rozpustil už dříve Nejvyšší správní soud Dělnickou stranu, jakousi mateřskou organizaci Dělnické mládeže. Během brněnské demonstrace se tak policisté ocitli v roli ochránců českých neonacistů, zatímco lidé, kteří proti nim protestovali, byli označeni za narušitele veřejného pořádku. Připomeňme si, že účastníky blokády pochodu Dělnické mládeže podpořili herci Marek Daniel a Arnošt Goldflam, herečky Taťjana Medvecká a Simona Babčáková, senátor Jiří Dienstbier, senátorka Eliška Wagnerová nebo předsedkyně Českého helsinského výboru Táňa Fischerová. Svou podporu jim vyjádřili i předseda českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Memorandum odsuzující pochod Dělnické mládeže, která „dlouhodobě spolupracuje s neonacistickou scénou a vyzývá k potlačování práv a svobod“, schválilo také zastupitelstvo města Brno.
Zásah proti odpůrcům pochodu zdůvodňuje policie tím, že Dělnická mládež svou demonstraci řádně nahlásila a na její konání měla ze zákona právo. Podle této logiky by ovšem šíření myšlenek neonacismu a jiných totalitních ideologií bylo zcela legální, pokud si organizátoři včas zajistí povolení úřadů pro konání svých mítinků. Neměla by se však policie, místo kontrolování razítka, zabývat především obsahem a zaměřením těchto demonstrací? K nacistické ideologii odkazoval už přece samotný název pochodu Evropo, povstaň.
Když v roce 2010 rozhodl Nejvyšší správní soud o rozpuštění Dělnické strany, jejímž předsedou byl Tomáš Vandas, uvedl ve zdůvodnění rozsudku: „NSS zvažoval, zda má smysl rozpustit DS za situace, kdy její členové i jejich názory neopustí veřejný prostor a mohou dál pokračovat ve své činnosti pod hlavičkou jiného politického subjektu. NSS však uzavřel, že je nutné jednoznačně pojmenovat hodnoty reprezentované DS a označit je za neslučitelné s hodnotami českého právního řádu. Rozpuštění DS tedy nastavuje hranice chování i pro další subjekty včetně toho, v němž případně budou působit členové DS.“ Přesně, jak soudci předpokládali, vznikl na ideovém základu Dělnické strany nový politický subjekt, který Tomáš Vandas nechal zaregistrovat pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Dělnická mládež se stala mládežnickou organizací této strany. Její obsah je shodný s Dělnickou stranou, funkci předsedy zastává opět Tomáš Vandas. Nejvyšší správní soud sice nastavil „hranici chování i pro další subjekty, v nichž budou působit členové Dělnické strany“, ale policisté se během zásahu v Brně nezabývali tím, zda stoupenci neonacismu opět tuto „hranici“ překročili. Nezvažovali, zda vznikly důvody pro zákaz nebo rozpuštění pochodu. Naopak účastníky pochodu chránili.
V roce 2011 odsoudil Městský soud v Brně šest představitelé Dělnické strany k podmíněnému odnětí svobody a k peněžitým trestům za podněcování k nenávisti k některému národu, etnické skupině, rase a jiné skupině osob a za propagaci hnutí, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka. Slogan Evropo, povstaň zasadil soud na základě znaleckého posudku do kontextu s nacistickým výrokem Německo probuď se (Deutschland erwache) a s obsahem projevů na mítincích Dělnické strany, v nichž „byl oslavován Adolf Hitler“. Soud ve svém zdůvodnění dospěl k závěru, že heslo Evropo, povstaň představuje výzvu k boji za „jakýsi pozitivní ideál, tzn. systém, ve kterém jsou upozaděni ti, kteří nemají bílou rasu, třeba Romové nebo přistěhovalci, a budou vládnout ti, kteří tyto charakteristiky splňují“.
Předseda Vandas byl pak odsouzen za slova: „Naši krásnou českou zemi zaplavila ničivá imigrantská vlna tsunami, která ničí vše, co je nám drahé a krásné.“ Podle soudu se jedná o výrok, který může „vyvolat či prohloubit nenávist a zášť vůči přistěhovalcům a vůči Romům a jedná se o silně negativní výroky proti skupině obyvatel“. Na brněnském mítinku, jehož název byl totožný s neonacistickým sloganem Evropo, povstaň, pronesl předseda Vandas, za přihlížení policie, velmi podobnou větu: „Evropa je dnes jako organismus ohrožený dvěma druhy bakterií, jedny jsou vnější a druhé vnitřní. Ty vnější se přisávají na organismus a chtějí vysát jeho životodárnou energii, a takovými bakteriemi jsou bezpochyby imigranti.“ Kdybychom za slovo imigranti dosadili slovo Židé, mohli bychom tento výrok snadno zaměnit za citát z Hitlerova projevu.
V demokratické společnosti je právo na svobodu projevu a vyjadřování považováno za jedno z nejdůležitějších. A není vždy snadné rozpoznat, která veřejná prohlášení jsou už projevem sympatií k některé z totalitních ideologií. V případě stoupenců Dělnické strany (nyní DSSS) však soud už jednou rozhodl a definoval, které výroky odporují našim zákonům. Pokud by policie dobře poslouchala a správně vyhodnotila, co zaznívá z tribuny Dělnické mládeže, nezasahovala by proti odpůrcům neonacistů, ale rozpustila by mítink jejich příznivců.
