Stejně vážné pochybnosti jako kolem nákupu korunových dluhopisů Agrofertu panují kolem prodeje firmy Profrost vyrábějící mražené pečivo. Andrej Babiš ji založil v roce 2006 se vstupním kapitálem 1,6 milionu korun. V roce 2010 prodal 80 procent firmy za 527 milionů korun Agrofertu, když několik dní předtím bylo navýšeno její jmění o 100 milionů korun.
V téže době ovšem Babiš prodal zbývajících 20 procent akcií Profrostu společnosti Rapaces Group, ovládané členkou představenstva Agrofertu Simonou Sokolovou, za pouhých 20,4 milionu korun. Sokolová v holdingu odpovídala za mlékárny, mražené pečivo, drůbežárny a distribuci potravin a později rovněž svůj podíl prodala.
Tato částka odpovídala tehdejšímu základnímu kapitálu společnosti (102 milionů korun), což je v přepočtu 6,5krát méně než Babišův obchod s holdingem, který se v tomto porovnání jeví jako mimořádně přemrštěný.
„Pokud se podíváme pouze do sbírky listin v obchodním rejstříku, můžeme zjistit, že transakce při prodeji akcií firmy Profrost Agrofertu postrádaly jakýkoliv ekonomický smysl a byly provedeny pouze proto, abyste obešel zdanění,“ uvedl tehdy senátor a daňový expert Tomáš Goláň v otevřeném dopise ministru financí Babišovi.
Každý majitel může své firmě prodávat cokoliv, ale pouze za cenu obvyklou. Pokud prodává firmu firmě, musí mít na tento obchod znalecký posudek, a takto okatě „výhodné prodeje“ mohou být kvalifikovány jako daňový trestný čin, přičemž stíháni mohou být i znalci.
Podle právníka Aleše Rozehnala se nabízí otázka, zda spíše než o zaplacení reálné kupní ceny akcií nešlo o zastřenou dividendu. Výplata dividendy by však byla zdaněna, kdežto prodej akcií zdaněn není. Rovněž takové jednání by znamenalo porušení zákona a jednalo by se o daňový únik. Babiš se mohl podle Rozehnala dopustit i trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku, byť byl vlastníkem holdingu.
Případ v tichosti odložen
Kauzu prodeje společnosti Profrost nevýhodné pro nakupující Agrofert a extrémně výhodné pro prodávajícího Andreje Babiše prověřovala policie. Jak zjistil deník FORUM 24, šetření bylo zastaveno, podobně jako u korunových dluhopisů Agrofertu.
„Mohu potvrdit, že případ Profrost byl policií odložen v srpnu 2018,“ potvrdila státní zástupkyně Blanka Valsalisová z dozorujícího Obvodního státního zastupitelství v Praze 4. Poté podle jejího vyjádření probíhala dohledová prověrka spisu nadřízeným Městským státním zastupitelstvím v Praze, ale bez výsledku.
Městské státní zastupitelství může uložit podřízenému státnímu zastupitelství, aby pokračovalo šetření, což se nestalo. Rychlé odložení kauz Profrost a korunových dluhopisů krátce po nástupu menšinové vlády ANO a ČSSD tolerované komunisty a po čistkách v policejních složkách nevěstily nic dobrého.
Obojí se odehrálo po změně v Národní centrále proti organizovanému zločinu, do jejíhož čela začátkem srpna 2018 usedl nový ředitel Jiří Mazánek, který se v minulosti zviditelnil u soudu neprůkazným obviněním bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové kvůli prodeji letounů CASA.
Zločiny Andreje Babiše, na které se nesmí zapomenout. Čtěte na webu babisovyzlociny.cz.
Líbí se vám tento článek? Podpořte svobodná a nezávislá média. Váš finanční dar můžete zaslat na sbírkový účet 4095439339/0800. Díky těmto příspěvkům můžeme přinášet obsah bez pomoci jakéhokoli oligarchy a šířit jej.