Předseda KSČM Vojtěch Filip, předseda ČSSD Jan Hamáček a předseda vlády Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Krajské volby přinesly zásadní propad sociálních demokratů a komunistů. ČSSD vypadla celkem z pěti krajských zastupitelstev. Komunistické straně Čech a Moravy se to dokonce přihodilo v devíti krajích. Je pozoruhodné, nakolik se preference KSČM napříč jednotlivými kraji propadly. Jeden by čekal, že rozdíl mezi ztrátami obou partají, které jsou samy o sobě hodně velké, nebude tak obrovský. Obě však zaznamenaly mimořádnou prohru, byť se předseda sociálně-demokratické strany Jan Hamáček tváří, že to zase tak špatné není, protože to mohlo být horší.
Debakl, který zaznamenala komunistická partaj, je opravdu značný. Její výsledky se pohybovaly od 3,22 procenta hlasů v Libereckém kraji do 6,26 procenta hlasů v Ústeckém kraji, kde měla dokonce doposud svého hejtmana. V Moravskoslezském kraji, kde by se dalo očekávat, že bude mít dobrý výsledek, měla 5,89 procenta hlasů. To je sice na aktuální poměry komunistů dobrý výsledek, ale ve skutečnosti je to tragicky málo. Velmi špatně dopadli také v Pardubickém kraji (4,01 procenta), ve Zlínském kraji (4,04 procenta) nebo například v Jihomoravském kraji (4,44 procenta).
Když nic jiného, tak právě to by mohlo zacloumat s vnitrostranickou podporou předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, se kterou zatím nic nehnulo, a přimět komunisty k tomu, aby na svém listopadovém volebním sjezdu svého stranického šéfa vyměnili, protože v tak bídném stavu, jako je dnes, komunistická strana po roce 1989 ještě nebyla.
Z výsledků partaje v krajských volbách plyne, že nezastavila pád svých preferencí, který se poprvé výrazně projevil ve sněmovních volbách v roce 2017 (KSČM tehdy získala 7,76 procenta hlasů) a následně pokračoval v komunálních volbách (komunisté mimo jiné vypadli z pražského zastupitelstva s 3,26 procenty hlasů) a rovněž ve volbách do Evropského parlamentu, kdy strana obdržela 6,94 procent hlasů a jeden mandát.
Nyní komunistům z původních 86 krajských mandátů zůstalo pouhých 13. To je opravdu strmý sešup. Z finančního hlediska to obnáší velký výpadek příjmů stranického rozpočtu – partaj místo dosavadních 21,5 milionu korun bude ročně od státu za krajské mandáty dostávat jen 3,25 milionu korun. To je značná ztráta.
Místo hejtmana odchod ze zastupitelstva
Sociální demokracie je na tom o něco lépe. V minulých krajských volbách získala celkem 125 mandátů. V krajích, kde kandiduje samostatně, aktuálně obdržela 28 mandátů. Další čtyři má v Královéhradeckém kraji a pět v Pardubickém kraji. To je dohromady 37 mandátů. Propad je to strašný, ale o něco méně hrozivý než u komunistů.
Kromě toho je pravda, že u sociálních demokratů jsou mnohem větší rozdíly v tom, jak dopadli v jednotlivých krajích, než u komunistické strany. V Libereckém kraji tak ČSSD měla jenom 2,16 procenta hlasů, ovšem v Pardubickém, kde kandidovala v rámci subjektu „3PK – Pro prosperující Pardubický kraj“ pod vedením hejtmana Martina Netolického, dosáhla na 14,76 procenta hlasů, což je rozhodně třeba ocenit jako velký úspěch.
To ale nic nemění na tom, že sociální demokraté vypadli ze zastupitelstva Středočeského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého a Olomouckého kraje. Přitom ve Středočeském kraji měla sociální demokracie svého hejtmana Miloše Peteru do roku 2016. Také v Karlovarském kraji ho do roku 2016 měla. V Libereckém kraji rovněž bývaly časy, kdy zde ČSSD měla svého hejtmana (Stanislava Eichlera), ale přišla o něj už v roce 2012.
A v Olomouckém kraji ho měla samozřejmě také do roku 2016 – Jiřího Rozbořila, který byl obviněn z nabídky úplatku. A v Ústeckém kraji? Tam byla hejtmankou za sociální demokracii neblaze proslulá Jana Vaňhová (ještě do roku 2016 náměstkyně hejtmana), která je aktuálně obžalovaná v kauze ROP Severozápad.
Hašek manažerem i pro sněmovní volby?
Přes to všechno má předseda sociálních demokratů Jan Hamáček pocit, že strana je na tom sice špatně, ale situace není zdaleka tak zoufalá, jak by mohla být, kdyby na její záchranu nepovolal bývalého hejtmana Jihomoravského kraje a někdejšího statutárního místopředsedu ČSSD Michala Haška.
„My, když jsme vstupovali do té volební kampaně, tak jsme vybíhali z té startovní čáry s tím, že jsme dávali sociální demokracii šanci překročit pět procent asi ve třech krajích. Podařilo se to v osmi, takže ta situace je lepší, než nám ukazovaly počáteční průzkumy. Ale já bych řekl, že to není nic, nad čím bychom měli jásat. Je to pro nás důvod k zamyšlení a nastavení strategie pro parlamentní volby. A ukazuje se, že zejména na severu Čech budeme muset přijít s jiným konceptem, tak aby sociální demokracie mohla pomýšlet na úspěch ve volbách do poslanecké sněmovny,“ uvedl Hamáček na sobotní tiskové konferenci sociální demokracie.
Co se týče role Michala Haška coby volebního manažera strany, zdůraznil, že byl s týmem kolem něj velmi spokojen, a prohlásil: „Znovu říkám, když to dostal do ruky, tak ta situace byla podstatně horší, než je teď po volbách, takže, pokud bude zájem, tak já bych s tím týmem samozřejmě, nebo obecně vedení sociální demokracie, počítal i nadále.“
Hašek k tomu posléze doplnil: „Přišel jsem těsně po skončení nouzového stavu do pozice ústředního manažera a s tím týmem jsme měli řádově několik málo týdnů, tři měsíce na to připravit tu centrální část kampaně. Mám za to, že sociální demokracie se znovu vrací ke svým bývalým voličům. A to je také věc, která nás čeká právě při volbách do poslanecké sněmovny. Ti lidé neodešli z České republiky, oni nezmizeli v jednotlivých krajích a je na nás, abychom teď našli recept, jak je oslovíme a jak je levicovou politikou znovu přesvědčíme volit ČSSD.“
Co k tomu dodat? Možná má Jan Hamáček s Michalem Haškem částečně pravdu v tom, že kdyby sociální demokraté nedělali žádnou kampaň, byli by na tom ještě hůře. Ostatně bylo by smutné, kdyby předvolební kampaň s určitým nasazením a vynaložením finančních prostředků neměla žádný efekt. Klíčových je však několik čísel.
Ve sněmovních volbách v roce 2017 měla ČSSD při volební účasti 60,84 procenta 368 347 hlasů. Nyní obdržela, když do toho zahrneme i hlasy pro uskupení, kde kandidovala ještě spolu s někým, kolem 186 000 hlasů při volební účasti 37,95 procenta. Pro srovnání v krajských volbách v roce 2016 dostala 386 150 hlasů při volební účasti 34,57 procenta. Už jen z toho plyne, že straně stále ubývají voliči nebo je minimálně nebyla schopná motivovat přijít k volebním urnám. Možná na tom před několika měsíci byla skutečně ještě hůře, ale od posledních voleb do sněmovny se to nezlepšilo, nýbrž zhoršilo.
Stejně jako komunisté budou mít i sociální demokraté svůj volební sjezd – tentokrát v lednu. Ovšem to, že by partaj před sněmovními volbami do svého čela zvolila někoho jiného než Jana Hamáčka, je ještě méně pravděpodobné, než to, že se komunisté zbaví Vojtěcha Filipa.
