Předsednictvo TOP 09 tento týden ve svém usnesení vyzvalo koaliční partnery k tomu, aby připravili komplexní návrh strategie konsolidace veřejných financí, který bude směřovat k poklesu strukturálního schodku státního rozpočtu očištěného o vlivy válečného konfliktu na Ukrajině na 1 % HDP v roce 2026. V usnesení už ale nestojí, jak toho dosáhnout, pouze se zde uvádí, že kroky, které začnou deficit snižovat, musejí být uvedeny v účinnost již v roce 2024, a že odbourání vysokého strukturálního deficitu nesmí být provedeno na úkor střední společenské vrstvy. Do hry se tak opět vrací otázka, zda je možné takového ambiciózního cíle dosáhnout bez zvyšování daní.
Představitelé vládních koaličních stran mnohokrát vyloučili, že by jejich vláda v tomto volebním období zvyšovala daně. Přesto se stále zřetelněji ukazuje, že skloubit současný rozsah služeb, které stát poskytuje, snižování rozpočtového schodku a aktuální míru zdanění je zřejmě nemožné. Navíc strana, v jejímž čele stojí předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, je ohledně konsolidace veřejných financí ještě o něco ambicióznější než samotné programové prohlášení vlády.
V něm se totiž uvádí, že Fialův kabinet chce co nejrychleji splnit maastrichtská kritéria a další rozpočtová pravidla Evropské unie, a tedy dosáhnout snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, kdežto TOP 09 zmiňuje snížení strukturálního schodku na jedno procento HDP.
Bývalý předseda TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek v tomto smyslu dlouhodobě upozorňuje, v jaké situaci se nacházíme. Nedávno to velmi pregnantně popsal a shrnul na twitteru: „Štědrost současného sociálního státu a rozsah bezplatných veřejných služeb jsou neufinancovatelné z těch daní, které platíme. Jsou tři varianty: 1. Stát bude méně štědrý 2. Budeme víc platit 3. Mix variant 1 a 2. Politici, kteří se tváří, že beze změn to lze ufinancovat, lžou,“ zdůraznil Kalousek.
Zástupci vlády se ale dlouhodobě tváří, že existuje nějaká další čtvrtá možnost v podobě úspor na výdajové straně rozpočtu, která zároveň neohrozí úroveň služeb, kterou stát poskytuje. Doposud však nedali uspokojivou odpověď na otázku, kde přesně se ony úspory vezmou, jakou budou mít podobu a jakým způsobem postupně povedou ke konsolidaci veřejných financí. Ani samotná TOP 09 se zatím nevyjádřila, jakou cestou se v tomto směru chce ubírat.
Místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček tento týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl několik zajímavých věcí. Předně se jednoznačně vyjádřil, že je pro něj důležité, aby pokračoval trend snižování rozpočtového deficitu, a zároveň prohlásil, že vláda musí situaci zvládnout bez zvyšování daní.
Daňové břemeno, které podle něj v České republice máme, je nad průměrem OECD, a pokud bychom navíc začali zvyšovat daně, zbrzdíme tím v současné době již skomírající hospodářský růst. Ekonomický expert občanských demokratů rovněž trvá na tom, že stát musí škrtat na provozních výdajích.
Vypadá to, že celá situace nemá jednoduché řešení a že pokud z ní vláda bude chtít vybruslit, bude muset z nějakých svých cílů a slibů slevit. Případně o něco málo ustoupit hned z několika z nich a zvolit určitý kompromis. V každém případě vypouštět mlhu, jak to dělala doteď, už velmi brzy nepůjde.