Sedmačtyřicet předních norských ekonomů svou vládu a parlament v dopise vyzvalo k výraznému zvýšení pomoci Ukrajině. Poukázali přitom na fakt, že Rusko, které je hrozbou pro svobodu a demokracii i v Norsku, musí být zastaveno. Zároveň připomněli enormní norské zisky z prodeje plynu od začátku ruské invaze, o které „se musíme podělit s našimi bratry a sestrami na Ukrajině“.

Na prvním místě je mezi signatáři dopisu zveřejněného v deníku Aftenposten uveden bývalý šéf obřího norského Ropného fondu. „Pokud nebude útok Ruska zastaven, bude představovat existenční hrozbu pro svobodu a demokracii nejen na Ukrajině, ale v celé Evropě, včetně Norska,“ stojí ve výzvě.

„Naše země má jako finanční velmoc v Evropě zvláštní postavení. Podle ministerstva financí přinesl válkou rozvrácený trh s plynem v letech 2022 až 20023 státu dodatečný příjem ve výši zhruba 2600 miliard korun, který zaplatili především naši evropští sousedé. O tyto peníze se podle našeho názoru musíme podělit s našimi bratry a sestrami na Ukrajině.“

Dále čtěte

Škudlení už bylo dost. Boháč, kterému válka na Ukrajině plní pokladnu, se chytil za nos

GLOSA / Norsko je už nějakou dobu terčem kritiky ostatních zemí na severu Evropy za to, že na rozdíl od…

V dopise ekonomové dále uvádějí, že finanční příspěvek, který by podle nich mělo Norsko poskytnout, by byl v rozporu s politicky dohodnutým pravidlem, kolik peněz z ropného fondu lze ročně utratit. Domnívají se však, že vysoký norský příspěvek Ukrajině, který jí pomůže ubránit se přesile, může „zajistit dobrý život pro naše potomky“.

Již před nedělním summitem evropských lídrů v Londýně norský premiér Jonas Gahr Støre oznámil, že tento týden předloží parlamentu plán na zvýšení podpory Ukrajiny. Podle zprávy Kielského institutu poskytlo Norsko od začátku války do konce loňského října Ukrajině pomoc ve výši 0,7 procenta HDP.

Jiné země, zvláště severské a baltské, jsou na tom o poznání lépe, například Estonsko poskytlo 2,20%, Dánsko 2,02%, Litva 1,68% a jen o něco méně Lotyšsko. Zaostávání Norska bylo v poslední době předmětem kritiky jeho severských sousedů.