Kriminalisté před třemi lety zahájili úkony trestního řízení v souvislosti s hospodařením farmy Čapí hnízdo. Ani po dlouhé době však z možných daňových úniků při zadávání reklamy nikoho neobvinili. Státní zástupce policistům už několikrát prodloužil lhůtu pro vyšetřování, naposledy dostali čas do letošního 25. června.
Na dokončení práce měli policisté nejdříve termín do konce srpna 2021, poté byl ještě posunut o čtyři měsíce na konec minulého roku. Lhůta pak byla následně stanovena do konce letošního března. Ani to však nestačilo. „Byla prodloužena do 25. června,“ oznámil na začátku dubna mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Poté budou mít kriminalisté několik možností. Může padnout obvinění, případ můžou odložit, nebo požádat o další prodloužení lhůty. Policisté se nyní zabývají především znaleckými posudky, které si nechali vypracovat.
Proč se případ táhne tak dlouho, není jasné. Podle webu Neovlivní.cz je důkazně mnohem jednoznačnější než samotný dotační podvod, kvůli kterému jde expremiér Andrej Babiš (ANO) před soud. Agrofert v minulosti poslal na účet farmy Čapí hnízdo desítky milionů korun. Zdůvodnil to tvrzením, že si platil propagaci jednotlivých firem, které patří do holdingu současného šéfa hnutí ANO.
Farma Čapí hnízdo získala od firem z Agrofertu v letech 2010 až 2013 příjmy za reklamu ve výši celkem 272 milionů korun. V té době tak tvořily sedmdesát až devadesát procent celkových tržeb ztrátového kongresového centra nedaleko středočeských Olbramovic. Jak spočítal magazín Reportér, stačilo by to třeba na pronájem 1100 billboardů na dobu pěti let nebo dvou tisíc reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků.
To vyvolalo podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a firmám z holdingu Agrofert snížit daně. Detektivové se proto v prosince roku 2018 rozhodli prověřit shromážděné informace samostatně. V roce 2019 pak policisté zahájili úkony trestního řízení.
Jak zjistil web iRozhlas.cz, hospodaření Čapího hnízda už v roce 2008 zkoumal ekonom Karel Mojžišík. Stalo se tak na žádost úřadů v době, kdy farma žádala o 50milionovou dotaci z evropských peněz. Mojžišík tehdy přiznání dotace nedoporučil. Farma totiž do žádosti napsala, že očekává výdělek 25 milionů korun ročně, podle posudku byla však taková suma nereálná.
„Po konzultacích s dalšími podnikateli v oblasti reklamy a vlastními kontrolními orientačními výpočty hodnotitele bylo dosaženo orientační maximální částky příjmů z reklamy ve výši cca 12,5 milionu korun, tedy 50 procent žadatelem projektované úrovně,“ konstatoval podle webu Mojžišík. K jakým zjištěním došli v nejnovějších znaleckých posudcích kriminalisté, jasné není. Pokud by však měly posudky podobný závěr, hrozí manažerům Agrofertu obvinění z krácení daně.
Nebýt příjmů z inzerce, Babišova farma by nepřežila prvních pět let své existence. Nedokázala by ani splácet stamilionový úvěr, který na výstavbu dostala od banky HSBC. Od ní Čapí hnízdo dostalo peníze jen proto, že manažeři holdingu označili za majitele farmy Andreje Babiše, připomínají Neovlivní.cz.
V roce 2014 dostala finanční správa od svých německých kolegů z Chemnitzu smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně. V květnu 2017 pak společnost Česká znalecká a. s. v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert. Totéž ve své závěrečné zprávě v prosinci 2017 tvrdí Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.
Andrej Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stejně tak jakékoli pochybení kolem inzerce odmítá holding Agrofert. „Trváme na tom, že hospodaření farmy Čapí hnízdo vždy probíhalo plně v souladu s platnými zákony. Jakékoli ‚daňové delikty‘ můžeme jednoznačně vyloučit,“ prohlásil už dříve bývalý mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
Čapí hnízdo původně patřilo holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se následně po několika letech pod Agrofert vrátila.
Babiš před soudem
V souvislosti s reklamou na Čapím hnízdě kriminalisté zatím nikoho neobvinili. Mnohem dál je však případ již zmíněné padesátimilionové dotace na stavbu farmy. V něm státní zástupce Jaroslav Šaroch letos v březnu podal obžalobu na Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou (dříve Mayerovou).
„Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 21. března 2022 obžalobu na dvě fyzické osoby ve věci v mediálním prostoru označované jako kauza Čapí hnízdo,“ informoval před nedávnem mluvčí pražského městského státního zastupitelství.
V první větvi kauzy Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
Policisté následně uzavřeli vyšetřování kauzy na konci loňského května, oba obviněné navrhli obžalovat. Šaroch na konci srpna rozhodl o tom, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Policisté znovu navrhli oba obviněné obžalovat ve druhé polovině září.
V loňských říjnových volbách byl Babiš znovu zvolen poslancem a nabyl imunitu v plném rozsahu. Šaroch proto požádal novou sněmovnu o jeho vydání k stíhání v první polovině listopadu, den po zahájení její ustavující schůze. V prosinci mohli členové imunitního výboru přímo ve sněmovně nahlížet do spisu případu. Doporučení pro plénum dali v polovině ledna. Poslanci pak opět Babiše vydali k trestnímu stíhání letos v březnu.