Prezident Miloš Zeman přijel do Poslanecké sněmovny, aby vládu podpořil před projednáváním státního rozpočtu na příští rok. Novinářům mimo jiné sdělil, že mu jeho okolí po nedávné hospitalizaci říká, že vypadá dobře. Ale po příchodu do sálu se měl shánět po premiérovi Andreji Babišovi, který přitom na jeho vlastní žádost zaskakuje za hlavu státu na návštěvě Japonska.
Na začátku projevu prezident ocenil, jak ekonomickou erudici, tak diplomatický postup ministryně Aleny Schillerové. A dodal, že pokud Sněmovna návrh zákona neschválí, tak ho stejně podepíše. Celý svůj projev následně rozdělil na tři části – vnější podmínky rozpočtu, problémy neefektivních výdajů a možné získávání nových příjmů. V prvním čtení bude projednána pouze konečná výše výdajů a příjmů, a to s důrazem na velikost deficitu, který má letos činit 40 miliard korun.
Zeman podotkl, že ve světě sílí celní válka mezi Amerikou a Čínou, i Evropou. Vedle toho upozornil na zpomalování německé ekonomiky, kterou podle něj zapříčinila hlavně plánovaná odstávka jaderné energie. Prezident zdůraznil, že si nepřeje, aby něco podobného jako ekologický fanatismus postihl Českou republiku.
Následně obvinil Topolánkovu vládu za problémy s výdaji na solární energii. Jako řešení navrhl solární daň, zvýšení výkupních cen a vyjádřil naděje v úspory po jednání ministra Havlíčka s Evropskou unií. Proti těmto výdajům by se mělo podle Zemanova názoru bojovat, protože dotace mají putovat především do kapes solárních baronů, kteří mají radost z dalšího tunelu české ekonomiky. Dále pochválil ministryni Maláčovou za zrušení fondů dalšího vzdělávání. Propuštěných šest set lidí prý nyní může volně přejít do soukromého sektoru.
Za třetí řekl členům dolní komory, že má česká ekonomika rezervy ve výši 318 miliard korun. Ale zdroje mají být dosažitelné pouze v případě, že budou zrušeny všechny daňové výjimky. Za každou z nich má být lobbistická skupina, která bude za jejich zachování zároveň bojovat. Ocenil tedy především návrh ministryně Schillerové na jejich zrušení v řádech několika desítek miliard korun. Zde jde například o kontroverzní zavedení zdanění technických rezerv pojišťoven. Závěrem podotkl, že souhlasí se stanoviskem Sněmovny k podpoře Kurdů během aktuální turecké invazi.