Lidové noviny otevřely další svoji kauzu. Jak v článku „Dlouhé prsty ministra Chovance“ (21. 7. 2015) uvádějí, „z tajně pořízených nahrávek, které LN získaly, vyplývá, že do personálního složení papírově nezávislé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nejspíše zasáhl ministr vnitra“.
Podle deníku se loni v květnu sešel ředitel GIBS Ivan Bílek se svým náměstkem Dušanem Brunclíkem. Oznámil mu, že chystá reorganizaci úřadu, a Brunclík proto bude muset odejít. Podle tajných nahrávek byly za odchodem klíčového důstojníka bezpečnostního sboru politické tlaky.
Ministr vnitra Milan Chovanec se v článku podivil nad tím, že se nahrávka objevila až po roce. Kladl i řečnické otázky: „Jak tato záležitost souvisí s cílenými úniky z GIBS z posledních dní? Nejde o snahu destabilizovat GIBS právě v době, kdy sněmovní komise požádala inspekci, aby prošetřila řízené úniky informací z útvarů policie mimo jiné do Lidových novin?“
Útoky na GIBS v Mafře trvají rok
Vydavatelství Mafra se situaci v GIBS věnuje dlouhodobě. Také je skutečností, že zhoustla právě po odchodu bývalého náměstka Brunclíka, který následně poměry v inspekci často veřejně kritizoval.
Od té doby zveřejnily deníky Mafra o dění v GIBS celkem 22 kritických článků s exkluzivními informacemi zevnitř inspekce (14 Lidové noviny, 8 Mladá fronta DNES). Stav v inspekci je v nich vykreslován jako problematický, zcela neutěšený vnitřní boj znesvářených křídel. Vedení GIBS se prý současně dopouští řady pochybení, někdy za hranou zákona.
V jednom z loňských srpnových článků Mf DNES prohlašuje, že kontrola sněmovní Stálé komise pro kontrolu GIBS není ideální, protože ji už dlouho vede poslanec ČSSD Václav Klučka, který je na inspekci příliš mírný. „Ještě štěstí, že dostal novou místopředsedkyni, poslankyni Janu Lorencovou z ANO, která vycítila v komisi příležitost pokračovat ve své předchozí profesi „investigativní novinářky“ a do některých kauz tvrdě šije,“ vítá Mf DNES.
„Rozhoupané křeslo“ pod ředitelem
Novou dynamiku získalo rozehrávání „skandálů“ v GIBS poté, co se tématu ujaly Lidové noviny. Redaktor Martin Shabu se v tzv. „Kauze LN“ tématu věnuje systematicky a velmi pečlivě. Lidové noviny loni v prosinci rozjely mediální kampaň, kdy během deseti dnů zveřejnily šest článků o kauze „otřásající“ GIBS. Jako první informovaly o vyšetřování okolností údajně nelegálně instalovaného sledovacího softwaru v mobilech desítek zaměstnanců GIBS, a to bez jejich vědomí. Případ tehdy vyšetřoval vnitřní kontrolní útvar GIBS. Existovalo prý podezření, že šlo o ilegální odposlechy, které probíhaly měsíce, a to bez povolení soudu.
Mediální tlak zesílil před jednáním komise pro kontrolu GIBS k dané věci, kdy Lidové noviny zveřejnily článek „GIBSkandál“ (10. 12. 2014). Autor v něm mj. uvádí: „Ačkoli zatím vyšetřování, které dozoruje státní zástupce, není u konce, už lze říci, že jde o nebývalý skandál v bezpečnostních sborech ČR. Má navíc sílu rozhoupat židli pod ředitelem inspekce.“ Komise však tehdy šetření přerušila.
Letos na jaře Mf DNES přitlačila na pilu v článku „Petice chce po aféře s mobily rezignaci šéfa GIBS“ (31. 3. 2015). Podle ní Bílek čelí zatím největšímu tlaku na rezignaci. Na jeho odvolání kvůli aféře s údajnými nelegálními odposlechy byla zorganizována petice, za kterou se postavili Jana Lorencová a senátor Václav Láska.
Porušení zákona se neprokázalo
Ředitel Bílek zatím situaci ustál. Václav Klučka v květnu pro Lidové noviny k jejich špatně skrývané nelibosti uvedl, že případ byl pod dozorem státních zástupců odložen, zaměstnanci prý o instalaci systému v mobilech věděli, a naopak bude vyšetřováno, proč byl případ medializován. Oficiální vysvětlení GIBS znělo, že aplikace byla určena pro ochranu služebních telefonů. Se závěry nesouhlasil jediný člen komise, Jana Lorencová.
Mafra však nadále informuje o „vážných sporech“ uvnitř GIBS. Posledním v řadě byl zatím článek v Lidových novinách, který použil nelegálně pořízenou nahrávku neznámého původu s cílem další dehonestace GIBS a ministra vnitra.
ANO má zájem o ředitele GIBS?
Cílem tohoto textu není hodnotit, zda GIBS funguje dobře, nebo špatně. Ani hodnotit zjištění komise pro kontrolu GIBS či vyšetřovacích orgánů. To je otázka, na kterou by měl odpovědět ministr vnitra, případně členové sněmovní komise.
Co je však těžko přijatelné, je další zjevný důkaz, jak se deníky vlastněné Andrejem Babišem podílejí na vytváření účelových mediálních kampaní, které jdou na ruku politickým cílům hnutí ANO. Souhra redakcí obou deníků s poslankyní Janou Lorencovou a s dosud nejasnými zdroji zevnitř inspekce je nezpochybnitelná.
Zatím v žádné mediální kampani Mafry, které se stávají už běžným koloritem dnešních Nových poměrů, dosud nebyly použity pokoutně pořízené odposlechy, ze všeho nejvíce připomínající návrat éry ABL. Věci veřejné se s podobným stylem politiky, kdy jejich členové nahrávali i sami sebe, nakonec odepsaly. Dnes se tyto praktiky vracejí.
V Babišově tisku se nikdy nic neděje náhodou. Nelze proto vyloučit pravdivost kuloárových zpráv už z podzimu loňského roku, že Andrej Babiš má ve snaze posílit svůj vliv nad bezpečnostními složkami zájem na obsazení postu ředitele GIBS. Dlouhodobé úsilí Lidových novin a Mladé fronty DNES vynášet informace zevnitř inspekce, destabilizovat GIBS a ostřelovat její vedení tyto spekulace jenom potvrzují.
Co bylo před několika lety vnímáno jako nezávislá investigativní práce, je dnes v případě Mafry vnímáno jako práce zcela závislá na politických a obchodních zájmech majitele. Babišův tisk se stává nástrojem tvrdého politického boje, a to i v rámci koalice ve prospěch hnutí ANO. Je otázkou, jak se s tímto vývojem hodlají vyrovnat koaliční partneři. Jestli se s touto podpásovou hrou smíří, nebo ji vyhodnotí jako vážné a zcela bezprecedentní riziko.
