Andrej Babiš v rozhovoru pro sobotní Právo tvrdí, že žádná krize nebude.  A kdyby se ekonomický růst náhodou propadl, bude prý do ekonomiky pumpovat peníze. Jak chce pumpovat něco, co nebude mít, asi netuší ani on sám.

V rozhovoru pro Právo Babiš dostal otázku:

„Ekonomové i opozice kritizují, že vaše vláda nepamatuje na případné ochlazení. Jak zaručíte, že i v budoucnu bude na všechno, co jste schválili – důchody počínaje, přes platy pro učitele a slevou na jízdném konče?

Pane redaktore, vy mluvíte jak ti amatéři z pravice. Po 17 letech nám agentura Moody’s zlepšila rating a nyní jsme se dostali na úroveň Belgie. A zlepšila nám rating proto, že ocenila rozpočtová opatření a reformy vlády od doby, co jsem se stal ministrem financí v roce 2014. Tehdy po pravicových vládách byla zadluženost rozpočtu vůči HDP 41,1 procenta, kdežto nyní to je 31,1 procenta a půjdeme ještě níž. To je hlavně zásluha všech lidí, kteří chodí každý den do práce, živnostníků, podnikatelů, státních zaměstnanců, naší vlády i té bývalé, kde jsem byl ministr financí.

Ale dobré časy netrvají věčně, proto se ptám, jak jste připraveni na případnou krizi.

Ale žádná krize nebude. A i kdyby došlo k propadu růstu HDP, tak lidem nikdy nevezmeme jejich peníze, tak jako to udělala ODS a Kalousek. Nikdy to neuděláme. Nesáhneme na důchody ani na platy. K tomu není důvod. A pokud by přece jen k ochlazení došlo, tak sáhneme k investicím, kterými bychom nahradili spotřebu a export, které táhnou náš ekonomický růst. Budeme pumpovat do ekonomiky dál peníze, abychom růst podpořili. A predikce dalšího růstu nám dávají garance, že budeme schopni plnit závazky.“

Tolik Babiš.

Premiér sází na špatnou paměť lidí. Sází na ni samozřejmě právem, protože lidé některé věci nevědí a pokud je někdy věděli, už si je nepamatují. Proto se vyplatí připomenout, že v letech 2008–2014 tu bylo období celosvětové Velké recese. Za tu nemohla žádná česká vláda, ani pravicová. Stejně tak ale není Babišovou zásluhou, že zrovna v době, kdy se stal ministrem financí, už světová krize končila.

Pokud se tedy chlubí, že zadluženost rozpočtu vůči HDP je teď 31,1 procenta, tak je dobré mu připomenout, že v roce 2008 to bylo 25 procent a v roce 2009 30 procent. Takže po pěti letech vlády nad financemi se ještě nedostal na úroveň ministra financí Miroslava Kalouska, který „schytal“ období 2007–2013. (Přerušené bylo jen ročním působením Eduarda Janoty v úřednické vládě Jana Fischera.)

Teď Babiš říká, že žádná krize nebude. Po všech zkušenostech s experty víme, že jim nemusíme věřit skoro nic. Babiš navíc žádný expert není a jeho ministryně financí Schillerová už vůbec ne. Navíc mluví o něčem, co nemá ve své moci. Ekonomicky jsme další spolková země Německa, a když tam nastane ochlazení, projeví se následně u nás. Německá vláda teď snížila odhad růstu německé ekonomiky na příští rok na 1,1 procenta, zatímco dosud očekávala růst o 1,5 procenta. Zasáhne nás brexit, a to nejen přímo, ale také nepřímo – právě prostřednictvím německých firem, pro které fungujeme jako subdodavatelé. Je tu ekonomická válka mezi USA a Čínou.

Na letošek je plánovaný deficit státního rozpočtu 40 miliard korun, a to po několika letech ekonomického růstu. Kdyby se zpomalil, nebo skončil, jak Babiš naplní svůj slib, že „budeme pumpovat do ekonomiky dál peníze“? Co bude pumpovat? Bude věčně fungovat jeho zázračné „nacházení“ miliard v tajemných koutech rozpočtu? Tam jde ovšem o menší sumy. Prý „predikce dalšího růstu nám dávají garance“. Garance by dával růst, ne predikce růstu.

Když růst nebude, bude si Babiš moci garancemi vytapetovat kancelář a připravovat si s ministryní Schillerovou vysvětlení, jak za všechno mohou pravicové vlády. Ta poslední ovšem skončila v červenci roku 2013.