Ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl písemně na interpelaci místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN), který jeho dopis v pondělí zveřejnil na Facebooku. Šlo o to, že skauti si chtěli u příležitosti svátku svatého Jiří zazpívat hymnu po mši v bazilice na 3. nádvoří Hradu. Přítomný policista jim však sdělil, že jakákoli hudební či jiná vystoupení musí být povolena Správou Pražského hradu.
„S příslušným Útvarem pro ochranu prezidenta České republiky Ochranné služby byl celý problém projednán tak, aby k obdobným situacím již nedocházelo,“ napsal Gazdíkovi Chovanec a sdělil, že jeho ministerstvo připravuje podrobnější výklad k otázkám přiměřenosti postupu policie.
„Po detailním prošetření celé kauzy došly kontrolní orgány Policie ČR k závěru, že policista se nedopustil jednání, pro které by bylo možné zahájit řízení podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,“ píše Gazdíkovi Chovanec.
„Osobu, kterou považoval za organizátora akce, upozornil, že provozování hudebních či jiných vystoupení bez povolení Správy Pražského hradu je v rozporu s návštěvním řádem Pražského hradu.“ Byl ale zjevně příliš horlivý.„Policisté musí dodržovat pravidla přiměřenosti postupu a nezasahovat do práv a svobod občanů nad míru nezbytně nutnou.“
Problém přiměřenosti je právě to, oč běží. Jde o to, že takový nesmysl vůbec policistu napadl. Vypovídá to o společenské atmosféře v zemi, kdy se vrchnost chová, jako kdyby jim země patřila a policie na to reaguje velmi snaživě. Stejně tak byla policie pilná při návštěvě čínského prezidenta, kdy měli Češi zase jednou dojem, že nejsou ve vlastní zemi jako doma. Proč? Protože ekonomické zájmy pánů Kellnera a Tvrdíka nesmí narušovat nějaký obyčejný čičmunda a velmocenské plány autoritativního režimu a jeho zdejších spojenců nebude přece nikdo nějak „nevhodně“ kazit.
Ta dobrá zpráva je, že jsou takové přehmaty policii pořád ještě trapné a mají potřebu je nějak vysvětlovat a dávají najevo vůli s tím něco dělat. Ta špatná nám říká, že policie se může z ničeho nic proměnit v poslušný sloužící nástroj papalášů. Jak se zpívá v jedné písni : „Jakýpak zákaz, je to zakázka“.
