Tomáš Halík v rozhovoru pro Český rozhlas zhodnotil mimo jiné naši politickou situaci. V probuzení lidí a zapojení nové generace vidí velké plus. Kritický je ale také k naší demokratické opozici, která působí jako demokraté v roce 1948. 

Halík řekl: „Mám dojem, že kolem toho 17. listopadu nastal určitý obrat. Už se nedemonstrovalo jen proti Andreji Babišovi (ANO) a Miloši Zemanovi. Řekli, co chtějí. Byla tam určitá formovaná výzva k opozičním stranám, která není zatím vyslyšená, ale dali jim šanci. Česká politická opozice je totiž bohužel hodně impotentní. Mně to strašně připomíná demokratickou opozici před rokem 1948, která si neuvědomovala, o co všechno se hraje. Nedovedli se pořádně zmobilizovat. A pokud se skutečně nesjednotí, pokud ze sebe nevydá přesvědčivou osobnost, tak prostě nebude hrát žádnou roli.“

Tomáš Halík tady v podstatě mluví o tom samém, co je slyšet z více stran: „Už se konečně dohodněte.“

Halík pojmenoval problém, který si musíme uvědomit. Je potřeba si uvědomit, komu čelíme. Dobře semknutá menšina s vůlí k moci je vždy ve výhodné pozici. Svět to zažil už za říjnové revoluce v roce 1917. Bolševici, jak by naznačoval jejich název, nebyli ve skutečnosti většinou. Ve skutečnosti byli bolševici vlastně menševiky, ale povedlo se jim sjednotit síly a za pomocí brutální síly a demagogie se dostali k moci, kterou pak sedmdesát let nepustili. To samé předvedli Hitler a Gottwald a další. Není potřeba mít za sebou většinu lidí, stačí třicet procent. Toho už se dá docela dobře dosáhnout a pak to jde samo.

Demokraté mají technickou nevýhodu v tom, že ze své podstaty tíhnou k roztříštěnosti a sporům, protože tu není žádný vůdce, který by zavelel a houfy oddaných poslechly. Stejně tak nemohou použít prostředků, které demagogové použijí vždycky, tedy lhaní. Kdyby to udělali, tak střídání u moci nemělo smysl, protože bychom dostali zase to samé. Pak zbývá čekání na zázrak, že se totiž objeví nějaká charismatická osobnost, která lid přitáhne. Jenže spoléhání na zázraky je dost zbytečné.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Nezbývá nic jiného než místo lhaní umět věci vysvětlit, stručně, srozumitelně a s nabídkou východiska. Lidé milují, když jim někdo řekne, co bude. O pohromách slyší rády jen určité typy. Místo slibování, jaké ráje se blíží, může ale upřímný řečník nabídnout jen šanci. Co by mohlo být, když se udělá to a to. A jak to dopadne, když se to neudělá, pro což je dost hmatatelných dokladů ve vlastní historii i kolem ve světě.

Pokud se místo toho opozice utopí ve sporech, že pan X nemá rád pana Y a že si kdysi něco provedli, bude si za svůj osud moci sama. Následky ale ponesou i ti, co za jejich neschopnost a tahanice nemohou.