Advokát a docent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Rozehnal považuje vyhlášení nouzového stavu během koronavirové epidemie za přiměřené, ale vidí v postupu vlády nedostatky i zřetelná pochybení. Neexistovala zde kupříkladu sebemenší snaha vlády vysvětlit občanům, zda jsou přijatá omezení práv a svobod proporcionální vzhledem k hrozícímu nebezpečí. Zákaz vycestování považuje Rozehnal za problematický.
Odpovídalo vyhlášení nouzového stavu stanoveným zákonným předpokladům?
Neodpovídalo. Při vyhlášení nouzového stavu je zároveň nutno vymezit práva, která se omezují, a jejich rozsah. To znamená, že toto vymezení by mělo být buď obsaženo přímo v rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu, nebo být oznámeno souběžně s vyhlášením nouzového stavu. Omezení práv však bylo vymezeno až následně, stejně jako vymezení krizových opatření, která byla vyhlášena.
Lze takto jednoduše vládním nařízením vyhlásit omezení volného pohybu?
Ano, zákon o krizovém řízení to výslovně předpokládá.
Je zákaz vycestování z České republiky v souladu s Ústavou a s evropským právem? Může být zákaz vycestování součástí nouzového stavu?
Tento zákaz je relativně problematický, a to ze dvou důvodů. První je problém jurisdikční, tedy ten, že vláda může omezit výkon základních lidských práv a svobod pouze na území České republiky, nikoli za jejími hranicemi. Dalším problémem je to, že krizový zákon nic takového neumožňuje. Hovoří sice o možnosti nařídit ochranu hranic, ale bezpochyby tím myslí ochranu vnějších hranic před zásahy ze zahraničí, a nikoli tedy ochranu hranic před českými občany. Zatím je problém spíše teoretický, protože okolní státy uplatňují vůči našim občanům při vstupu na své území určité restrikce, ale pokud se jejich režimy přístupu změní, bude zřejmě nutné podrobit tento zákaz soudnímu přezkumu.
Vidíte nějaké další otazníky nad zákonností současného stavu nouze kvůli epidemii?
Vyhlášení nouzového stavu bylo zcela jistě v pořádku. Přijatá krizová opatření však působí značně chaoticky, i vzhledem k jejich častým změnám. Neexistuje také sebemenší snaha vlády vysvětlit občanům, zda jsou proporcionální k hrozícímu nebezpečí.
Ohrožuje podle vás nouzový stav ústavní pořádek ČR?
Nouzový stav byl vyhlášen na základě zákona a v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že je doprovázen omezeními, která nejsou v demokratické a svobodné společnosti normálně přípustná, představuje určitě nebezpečí i pro ústavní pořádek. Tam, kde jsou demokracie a svoboda silně zakořeněné, asi větší problém nenastane, ale tam, kde jsou v ohrožení, může nouzový stav navodit jejich další destrukci.
Považujete chování vlády v nouzovém stavu za odpovídající demokratickým pořádkům naší země?
Jedná v mantinelech demokraticky přijatých zákonů, byť se její chování zdá ne vždy zcela promyšlené. Ačkoli nemám iluze o tom, že by současná vláda a zejména premiér byli nějakými velkými fanoušky svobody a demokracie, nemyslím si, že by premiérovi primárně šlo například o dlouhodobější omezení práva občanů cestovat do zahraničí, jak tomu bylo v době vlády komunistické strany. Myslím, že je mu to vlastně zcela ukradené. Daleko důležitější pro něj je, aby občané plnili jím určenou korporátní roli, tedy zejména aby byli buď zaměstnanci jeho holdingu, nebo jeho zákazníky.
Není podle vás nouzový stav zneužitelný?
Zcela jistě zneužitelný je, a proto musí být opozice, média, ale i celá společnost ke krokům vlády mimořádně ostražitá.
Mají se v nouzovém stavu přesouvat kompetence z Parlamentu na vládu či přímo do rukou premiéra?
Takové přesuny je možné dělat pouze na základě změn Ústavy a dalších ústavních zákonů, které určitě není vhodné provádět za této krizové situace. Nikdy není vhodné měnit právní normy, které mají mít obecnou platnost, podle konkrétní, okamžité a často oportunistické potřeby.
Doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., je spolumajitelem advokátní kanceláře Rozehnal & Kuchař. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.