NÁZOR / Šéf SPD Tomio Okamura v rozhovoru pro server Novinky.cz prohlásil, že společné vládnutí jeho strany s ANO Andreje Babiše by bylo logické. V tom se s ním kupodivu nejspíš všichni shodnou, protože koalice dvou bezhodnotových toxických útvarů je pro ně jedinou možností, jak vládnout.
„Situace ve sněmovně je přece zřejmá každému občanovi. Jsou tam pouze dva subjekty mimo SPD, je tam vládní pětikoalice a pak hnutí ANO. Nikdo jiný tam není. A podle průzkumu volebních preferencí to vypadá, že nikdo jiný se ani do sněmovny v tuto chvíli nedostane. To znamená, že jedinou druhou opoziční stranou je hnutí ANO, takže nezbývá než jednat s hnutím ANO. Nezbývá než spolupracovat,“ vykládá Okamura.
Má ovšem svoje podmínky, požaduje schválení zákona o obecném referendu, aby ho pak mohl využít k vystoupení Česka z Evropské unie a dalším manévrům. Odvolává se na to, že lid se má právo vyslovit a Babišovi by to přece nemohlo vadit.
U Tomia Okamury je zajímavé, že se vždycky dovolává zavedení přímé demokracie pro ty druhé. Ve svém vlastním útvaru ovšem žádnou přímou demokracii nikdy nezavedl. To je zvláštní. Člověk by řekl, že tak jasný vůdce s tak úžasnými názory přece nemůže mít žádný problém přesvědčit i členy své vlastní strany o tom, aby správně hlasovali o čemkoli, co on navrhne. Žádná vnitrostanická referenda se ale v SPD nekonají, všechno ovládá Tomio Okamura plus dva další lidé a zřídila si pro to stanovy.
Pokud by ovšem lidé nebyli schopni rozhodovat o činnosti tak jednoduchého organismu, jako je SPD, proč by měli hlasovat o mezinárodních smlouvách? To samé se samozřejmě týká i rozhodování o přijetí měny euro, stejně tak jako o záležitostech týkajících se národní bezpečnosti.
Okamura je nepochybně stále ještě zhrzený, že ho kdysi Andrej Babiš nepřizval do své vlády. Nicméně tyto dva útvary českého populismu jsou si temným osudem určeny. Poslanecká sněmovna je tvořena normálními demokratickými stranami na straně jedné a potom dvěma organizacemi vůdcovského typu na straně druhé. Ty svůj smysl a fungování odvozují pouze od svých zakladatelů a majitelů. Takzvané „hnutí“ ANO a SPD jsou již natolik zkompromitované, že se s nimi nikomu vládnout nechce, nebo to přinejmenším nikdo nechce říci nahlas, aby se příliš neztrapnil. Je také velmi pochybné, že by vládnutí těchto amatérů vedlo k něčemu jinému než k napáchání velkých škod, takže kdo se s nimi spojí, uškodí nakonec i sám sobě.
Andrej Babiš by jistě nepovažoval vystoupení z Evropské unie za něco, co by pro něj bylo výhodné, protože v unii podniká. Mohl by se ale docela dobře s Okamurou shodnout na rétorice boje se zlým Bruselem, prosazování údajných národních zájmů, dávání přednosti českým občanům před Ukrajinci, varování před hordami zločinných migrantů a podobně. Pak by ovšem ANO a SPD spolu musely soupeřit, kdo v hlásání takových nesmyslů bude výkonnější, což by nám poskytlo velmi truchlivé představení. Vláda závislá na SPD, která působí dojmem, že je pobočkou ruské státní agentury TASS, by naši národní bezpečnost moc neposílila.
Pokud by si Češi zvolili takovou hrůzovládu, sami by si za to mohli. Trpěli by tím ovšem i ti, kteří mají rozum a tohle nechtějí.