Prezident Petr Pavel FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem
Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V pátečním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.
Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo.
Pavel uvedl, že výdaje na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale potřebou, která vychází z hodnocení bezpečnostních hrozeb. Debaty o procentech podle prezidenta nikomu nic neřeknou, ve skutečnosti je nutné bavit se o věcné stránce. „Kolik jednotek je potřeba a v jaké míře pohotovosti, kolik letadel, lodí musíme mít, abychom se efektivně ubránili hrozbám, které objektivně existují,“ uvedl.
Až se tyto potřeby vyčíslí, rozpočítají se mezi členské státy. „Je velice pravděpodobné, že budou vyšší než dvě procenta, ke kterým jsme se zatím zavázali. Je možné, že na summitu NATO k navýšení dojde. Ale nemělo by to být na základě toho, že kdokoliv nastřelí nějaké číslo,“ uvedl.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že dvě procenta HDP na obranu jsou minimální hranicí, za realistické považuje bavit se o třech procentech v horizontu několika let. „Myslím, že vláda i realisticky počítá s tím, že v horizontu roku 2030 by obranné výdaje mohly vzrůst k této částce,“ podotkl Pavel.
Trump, který se úřadu prezidenta USA znovu ujme 20. ledna, odmítl tento týden vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. Deklaroval také zájem o Kanadu, kterou by k USA rád připojil. „Moje první rychlá reakce by byla: zachovejme klid,“ uvedl Pavel.
Trump podle Pavla i před prvním nástupem do Bílého domu nasadil podobné „pokusné výstřely“ a očekával reakce, kterým přizpůsobil svou oficiální politiku. „Neměli bychom nad nimi úplně mávnout rukou, jsou to prohlášení zvoleného prezidenta, ale počkejme si, až bude inaugurován, jak bude vypadat jeho administrativa, jak budou formulovat konkrétní politiky této administrativy. Potom se můžeme bavit, jak reagovat,“ dodala česká hlava státu.
Co se týče války na Ukrajině, je podle Pavla inaugurace nového amerického prezidenta určitým symbolem. „Který může být takovým psychologickým předělem třeba právě i pro Vladimira Putina, a případně pro další aktéry, třeba i pro Čínu, která by rozhodně měla být součástí řešení,“ řekl.
„Já si myslím, že samotný fakt, že Donald Trump má vůli jednat s prezidentem Putinem, tak pokud ta vůle bude opětovaná, tak z toho může vzejít nějaký návrh. Ten návrh nemusí být úplně ideální, nemusí se líbit všem, každopádně bude-li na stole jakýkoli návrh k jednání, je to lepší než to, co je teď,“ dodal Pavel. Cílem by zároveň mělo být, aby Ukrajina měla účast na všech jednáních.
