Na setkání s laureáty prezidentské ceny pro mládež v oblasti kultury Vladimir Putin použil analogii mezi současnou „kulturní“ rusofobií na Západě a tím, co se dělo v nacistickém Německu. Tak to líčí ruská média. Prezident podle nich „formuloval základní významy ruské kultury: obrana ruské identity, soucítění s ostatními lidmi a prosazování morálních ideálů pro celé lidstvo“. To zní po všech barbarských činech ruských nájezdníků jako výsměch.

Ruský nacionalistický web Tsargrad.tv píše, že „v Den pracovníků v kultuře hlava státu prostřednictvím videokonference hovořila s mladými pracovníky v oblasti kultury a literatury, kteří jsou laureáty prezidentské ceny za tvorbu pro děti a mládež za rok 2021. Předtím oznámil jména laureátů prezidentův poradce pro kulturu Vladimir Tolstoj“.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

Ti laureáti nejsou nijak důležití, ale Putinovy „myšlenky“ na ilustraci stavu mysli dnešního kremelského vůdce za zmínku stojí.

V hlavních pasážích článku se říká:

„Na úvod setkání Vladimir Putin prohlásil, že na Západě nyní ‚kvete‘ ostrakizace, očerňování všeho ruského a zatajování skutečností, které nezapadají do západních ideologických vzorců.

Pověstná ‚kultura zrušení‘ se změnila ve zrušení kultury. Čajkovskij, Šostakovič a Rachmaninov jsou vymazáváni z koncertních plakátů, ruští spisovatelé a jejich knihy jsou zakazováni… Snaží se ‚zrušit‘ tisíc let ruské historie a ruských lidí, řekla hlava státu a přirovnala tento postup k Hitlerovým rozkazům:

‚Naposledy tak masivní kampaň na likvidaci nežádoucí literatury provedli nacisté v Německu před téměř 90 lety.‘

Putin také upozornil na skutečnost, že Hollywood ve svých filmech ‚zrušil‘ rozhodující podíl SSSR na vítězství ve druhé světové válce, zatímco japonské školní učebnice se snaží zamlčet fakt amerického atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki. Prezident řekl: ‚O tom, kdo bomby shodil, buď ostýchavě mlčí, nebo píší očividné nesmysly, že to udělali nějací abstraktní spojenci.‘

Zdůraznil, že v Rusku si něco takového nelze představit, protože společnost je proti takovým jevům pojištěna samotnou kulturou.

Domácí kultura vždy chránila identitu Ruska. Ochotně přijímá to nejlepší, tvůrčí, ale odmítá to falešné a momentální, ničící kontinuitu našich duchovních hodnot, morálních základů a historické paměti, postuloval národní vůdce.“

Vskutku tam tak Putina titulují: „národní vůdce“. Pak následuje patolízalské obdivování Putinových myšlenek:

„Hlava státu si povšimla důležitého rysu ruské kultury – že ‚vždy oslovuje člověka‘. ‚Všechna nejlepší díla, která se stala klasikou, odrážejí jeho vnitřní svět, hledání, zkušenosti, kladou otázky, které ho zajímají, učí ho přemýšlet, hodnotit a vyvozovat závěry,‘ řekl Putin.

A to podle něj přímo souvisí s naší národní povahou. Poznamenal, že ruský národ je velmi citlivý na bolest a křivdu druhých lidí, přichází jim na pomoc a na druhé straně se dokáže upřímně radovat z úspěchů druhých.

V závěru Putin vyjádřil přesvědčení, že tento komplex vlastností ruské kultury a charakteru ‚spolehlivě chrání ruský národ i dnes, kdy se v různých zemích narušují a podkopávají zdánlivě věčné pojmy a normy, překrucují se dějiny, porušují se zákony samotné přírody‘.“

Další část článku, která nám na Západě bude připadat komická, ale v Rusku už to nejspíš skoro s nikým nehne, sděluje:

„Během setkání padl také zajímavý návrh adresovaný Valeriji Gergijevovi, uměleckému řediteli a generálnímu řediteli Mariinského divadla, aby zvážil ‚obnovení generálního vedení Velkého a Mariinského divadla. Příkladem může být podle prezidenta Ředitelství carských divadel, státní instituce v ruském impériu, která spravovala carská divadla v letech 1786–1917‘.“

No to bude něco. Carské instituce byly až do konce panování Romanovců proslulé především oddaností samoděržavnému panovníkovi, neschopností svých činovníků a jejich zkorumpovaností a omezeností. Že se někomu mohl carismus ve srovnání s následným obdobím řádění komunistických zločinců jevit skoro jako idylická doba, je pochopitelné. Děly se tam hrůzy, k jakým za cara nedocházelo. V Evropě se tehdy ale žilo už úplně jinak. Putin se zjevně odhodlal vytvořit diktátorský slepenec, do kterého zahrne to nejodpornější z doby starého impéria a stalinismu i brežněvismu. Vymýšlet si nesmysly o rusofobii a likvidaci kultury na Západě jsou žvásty, které může adresovat jen domácímu publiku a nabídnout je jako inspiraci pro své fanatické stoupence v Evropě a Americe. Západní putinovci si své rozumy vykládají vesele v televizích a RT to pak hned přebírá. Tucker Carlson z Fox News je toho důkazem. Že by se dnes mohl v ruské televizi někdo svobodně vyjadřovat, to vůbec nepřipadá v úvahu.

Nacionalisté z webu Tsargrad se nakonec radují: „Můžeme konstatovat, že prezident prostřednictvím kultury začíná formulovat dlouho očekávané základy státního světonázoru – ‚ruský projekt‘… Kultura je důležitou součástí a dalo by se říci ‚srdcem‘ národní ideologie. A zdá se, že toto srdce se začíná loučit s liberální ‚arytmií‘ a vstupuje do jistého rytmu.“

„Liberální arytmie“ spočívala v tom, že třeba nebylo předem jasné, kdo bude zvolen prezidentem, že bylo možné kandidovat ve volbách a šlo veřejně kritizovat mocné. Toto období netrvalo dlouho, od Gorbačova do 90. let, a od nástupu Putina bylo stále horší, až je dnes, až na několik posledních ostrůvků, prakticky konec.

Pokud je Putin ještě schopen po všem tom zabíjení civilistů, které má na svědomí dnes i v minulých letech, schopen vypustit z pusy něco o ruské kultuře soucítění s lidmi, můžeme jen žasnout.