Německý kancléř Olaf Scholz ve středu odmítl spekulace o možném budoucím nasazení německých vojáků na Ukrajině, kde by mohli střežit případnou linii příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Reagoval tak na debatu, kterou vyvolal úterní výrok ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, která v Bruselu hovořila o mezinárodní přítomnosti k zajištění linie příměří.
Scholz v parlamentní debatě řekl, že je „naprosto nevhodné teď spekulovat o něčem, co by nastalo v případě vyjednání příměří či v situaci, kdy by zavládl mír“ na Ukrajině. Odmítl, že by výrok Baerbockové znamenal, že se už nyní uvažuje o nasazení německých vojáků na Ukrajině.
Baerbocková v první den jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu řekla, že se ohledně míru na Ukrajině uvažuje o řadě věcí. Jako příklad zmínila politické a materiální bezpečnostní garance, členství v NATO, ale i „mezinárodní přítomnost k zajištění linie příměří“. Na dotaz, který se týkal možné německé role, odpověděla: „Stejně jako jsme my jako Němci přes 1000 dní pracovali na dosažení míru, budeme z německé strany všemi silami samozřejmě podporovat vše, co by míru v budoucnosti sloužilo.“
Scholz ve Spolkovém sněmu zdůraznil, že v současnosti nepřipadá vyslání německých vojáků na Ukrajinu v úvahu. „Považuji to za vyloučené, že bychom v současné situaci vyslali vojska nebo německé vojáky na Ukrajinu,“ řekl. Podle něj je to i názor ministryně zahraničí.
Mezi scénáři vývoje války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo svou invazí Rusko, zaznívá stále častěji – mimo jiné v souvislosti s vítězstvím republikána Donalda Trumpa v americkým prezidentských volbách – že by se mohla dočasně zmrazit. Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová, která o víkendu navštívila Kyjev, označila možnou evropskou mírovou misi k dohledu nad případným příměřím za myslitelnou. Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že dočasné územní ústupky Rusku, které by s sebou přinesly vznik linie příměří, jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině.