
Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem

Jako sílící válečnou psychózu popsal ruský velvyslanec v Helsinkách Pavel Kuzněcov atmosféru ve Finsku. Na jeho slova prokremelský zpravodajský web Lenta.ru navázal minulý pátek článkem věnovaným druhému výročí vstupu Finska do NATO. Vyplývá z něj, že Rusové vnímají jako křivdu, když kdysi „největší přátelé“ je nyní považují za hlavní hrozbu pro svou bezpečnost.
„Finsko, kdysi součást ruského impéria, si po desetiletí udržovalo neutrální status a donedávna bylo považováno za jednu z nejpřátelštějších zemí v Evropě. Obyvatelé ruských pohraničních oblastí, zejména Petrohradu, pravidelně jezdili do Finska za nákupy, a někteří si tam dokonce stavěli rekreační domy. Finové zase ochotně jezdili do Ruska za levným benzinem a alkoholem,“ napsal web Lenta.ru
Vzájemné dobré vztahy prý vzaly za své po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Finské úřady zaujaly tvrdý protiruský postoj srovnatelný s rétorikou pobaltských států a Polska. Namísto tradiční neutrality si nyní Finové stále častěji připomínají zimní válku z let 1939–1940 a za hlavní hrozbu pro svou bezpečnost považují současné Rusko. Finské úřady zároveň využívají vzpomínky na sovětsko-finské konflikty jako jedno z ospravedlnění podpory Ukrajiny.“
Lenta.ru připomíná podpis Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci v roce 1948. Díky tomu, že „SSSR dodával Finsku levnou ropu, pomohl mu vybudovat jadernou elektrárnu a sdílel s ním technologie, přežilo poválečnou devastaci, rychle se stalo jednou z nejrozvinutějších zemí v Evropě se silným průmyslovým potenciálem“.
Ruská propaganda se rovněž zmiňuje o tom, že Finové dodnes používají množství sovětské a ruské vojenské techniky a zbraní.
Kromě účasti na vojenských cvičeních, vyšších investic do obrany či připravované „zdi z dronů“ na východní hranici Rusové upozorňují na nedávno oznámený úmysl Finska odstoupit od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, což Rusko vnímá jako akt nepřátelství.
Obyvatelstvo připravují na válku
Historik z Katedry evropských studií na Petrohradské státní univerzitě Konstantin Chudolej v rozhovoru pro Lenta.ru uvedl, že v posledních letech začaly finské úřady vnímat Rusko jako velkou hrozbu a dokázaly přesvědčit obyvatelstvo o reálnosti této výzvy. „Finsko nejenže připravuje obyvatelstvo po psychické stránce, ale má také jeden z nejrozsáhlejších systémů úkrytů na světě.“
Chudelej se domnívá, že v případě „ukončení nepřátelských akcí“ lze očekávat částečné obnovení bilaterální spolupráce. Lenta.ru poukazuje na výrok finského prezidenta Alexandera Stubba z minulého týdne, že je čas připravovat se na obnovení vztahů s Ruskem.
„Je však možné, že tato slova odkazují na velmi vzdálenou budoucnost. Mezitím Finsko nadále kuje zbraně proti svému východnímu sousedovi,“ končí článek na ruském prorežimním webu.