Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Vládou minulý týden prošla novela skupiny poslanců KDU-ČSL a ODS, která upravuje pravidla pro úřední změnu pohlaví. Předloha je reakcí na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který s účinností od letošního července zrušil jako podmínku pro úřední změnu pohlaví chirurgickou přeměnu pohlavních orgánů nebo sterilizaci. Novela se ale setkala s kritikou řady ministerstev i vládní zmocněnkyně pro lidská práva, protože znovu trvá na lékařském zásahu, tedy na hormonální léčbě. Podle kritiků tak nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu.
Ústavní soud loni v květnu rozhodl, že sterilizace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Současnou právní úpravu zrušil s platností od poloviny roku 2025. Požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli „statusové“ změně pohlaví je podle soudu v rozporu s lidskou důstojností. Současný stav považoval za neudržitelný a upozornil na dlouhodobou nečinnost politiků. Ti v reakci na rozhodnutí musí projednat a přijmout novou úpravu.
S návrhem nových pravidel přišla skupina koaličních poslanců z ODS a KDU-ČSL. Jejich předloha předpokládá, že trans lidé by mohli požádat o změnu pohlaví osobním prohlášením před matričním úřadem. Potřebná by byla mimo jiné lékařská potvrzení od specialistů v oboru sexuologie nebo psychiatrie o trvalém nesouladu mezi duševním a zapsaným pohlavím.
Trans lidé by si mohli úředně změnit pohlaví podle novely maximálně dvakrát za život. Matrika by mohla provést příslušný záznam nejdříve po roce od osobního prohlášení. Žadatel by tak měl čas na rozmyšlenou. Předpokladem k záznamu by byl také souhlas odborné komise ministerstva zdravotnictví.
K žádosti ministerstva by dotčená osoba podle návrhu musela připojit také čestné prohlášení o podstoupení hormonální léčby „předepsané ošetřujícím lékařem v souladu s odbornými postupy v délce alespoň jednoho roku, umožňuje-li zdravotní stav pacienta její podstoupení“. Odborná komise by následně posoudila, zda byla tato podmínka splněna.
Problémem je administrativa nebo podmínka hormonální léčby
Vláda návrh projednávala 12. února a nepřijala k němu žádné stanovisko. V připomínkovém řízení převažovaly k předpisu záporné postoje. Kladně se k novele postavilo pouze ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož čele stojí jeden z předkladatelů, Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Záporný postoj mělo ministerstva školství, vnitra a zdravotnictví a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Předložený návrh zákona podmiňuje úřední změnu pohlaví lékařskou změnou pohlaví – je tedy založen na stejných principech jako stávající právní úprava, kterou odmítl Ústavní soud,“ uvedl pro deník FORUM 24 ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho resort ve stanovisku k návrhu potom vytýká také například administrativní zátěž, zejména povinnost matričních úřadů provádět dodatečné záznamy.
Ministerstvo zdravotnictví upozornilo, že návrh jde proti odborným stanoviskům i mezinárodním doporučením (například Rady Evropy), která podporují úřední změnu pohlaví na základě sebeurčení bez zásahů třetích stran. Problém vidí také v podmínce povinné hormonální léčby a stejně jako ministerstvo vnitra kritizuje administrativní požadavky. Zavedení roční čekací lhůty podle resortu prodlužuje a komplikuje celý proces.
Ministerstvo školství rovněž vytklo v připomínkách zdlouhavost procesu, nutnost souhlasu odborné komise a hormonální léčbu. Vadí mu také podmínka rozvodu, která by donutila trans osoby v manželství svůj svazek ukončit. To může podle ministerstva být v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
Jedním z nejhlasitějších kritiků návrhu jsou Piráti. „Návrh má sice umožnit úřední změnu pohlaví před matričním úřadem na základě prohlášení, ale až po více než roce trnité cesty plné ponižujících a zbytečných podmínek. Bylo by nutné doložit lékařská potvrzení, včetně hodnocení komise. Důsledkem by byly další komplikované měsíce života s neodpovídajícími doklady,“ upozornila poslankyně Klára Kocmanová.
„Kromě této administrativní zátěže – o kterou mimochodem nestojí ani samotní lékaři – je problematická také podmínka podstoupení hormonální léčby. Ta fakticky funguje jako chemická kastrace, což kritizoval i Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva,“ uvedla podobně jako některá ministerstva.
Kocmanová potom dodala, že Ústavní soud zrušil podmínku chirurgické sterilizace s odůvodněním, že jde o zásah do tělesné integrity, osobní autonomie a lidské důstojnosti. „Aktuální poslanecký návrh ale tyto rozpory nevyřešil. Místo toho přináší jejich pokračování, jen v upravené formě,“ zkritizovala novelu.
„Nic takového návrh neobsahuje“
Místopředsedkyně ODS a jedna z předkladatelů návrhu Eva Decroix na dotaz deníku FORUM 24 tvrdila, že návrh povinnou hormonální léčbu neobsahuje. Formulace „čestné prohlášení pacienta o podstoupení hormonální léčby předepsané ošetřujícím lékařem v souladu s odbornými postupy v délce alespoň jednoho roku, umožňuje-li zdravotní stav pacienta její podstoupení“ podle ní znamená, že léčba záleží na tom, co předepíše lékař.
Předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek, který je také pod novelou podepsán, považuje za důležité, aby byla nějaká úprava přijata. To, že návrh obsahuje podmínku hormonální léčby, ale na rozdíl od Decroix nerozporoval.
„Konečné znění rozhoduje 200 poslanců, mně jde primárně o to, aby to mělo nějaká pravidla, než aby to nemělo žádná pravidla. Jsem samozřejmě schopný respektovat rozhodnutí většiny,“ řekl na dotaz, zda trvá na kritizované podmínce hormonální léčby. „Když bude většinový názor jiný, tak nic nenadělám, ale pořád to bude lepší, než když žádná úprava nebude,“ uvedl. Aby se návrh stihl projednat, mělo by se podle něj první čtení zařadit na program poslanecké sněmovny v březnu.
