Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová při rozhovoru v redakci deníku FORUM 24 FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
FOTO: Štěpán Neubauer / se souhlasem
Jestli jsme se dostali do situace surovinové závislosti na Rusku, je to chyba minulé vlády, která nedokázala překročit svůj vlastní stín. Pan expremiér byl hnán osobním prospěchem, nikoliv prospěchem všech lidí, říká ekonomka a prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. V rozhovoru pro Týdeník FORUM, jehož část přinášíme i čtenářům webu FORUM 24, mluví mimo jiné o tom, proč tíhne k civilnímu modelu prezidentství a jak by řešila současnou energetickou krizi.
Když jsem se připravoval na náš rozhovor, tak jsem v jednom z rozhovorů četl, že se chcete vymezit proti přirovnání k Zuzaně Čaputové a že ho nemáte ráda. Proč?
Já se proti srovnání nevymezuji. Přála bych si, aby to ale nebyla paralela na základě toho, že jsme obě ženy, jsme blond a je nám něco kolem 45 let. Spojuje nás především to, že jsme ženy, které mají vizi, aby se v našich zemích dobře žilo, soustředíme se na budoucnost, nehodláme se spokojit se současným stavem věcí a jsme ztělesněním moderního pojetí politiky jako v severských zemích.
Vy mluvíte o vaší vizi, jaká je?
Moje vize České republiky je vize země, která je sociálně soudržná, tedy podporuje aktivní a podnikavé občany, umí využívat potenciálu mužů i žen a pomáhá rozvíjet talent. Na druhou stranu ale vnímá, že v naší zemi žijí lidé, kteří neměli tolik štěstí v životě, a bere si za své, že je potřeba jim pomáhat. Chci stát, který bude nakládat dobře se svojí krajinou. Bude v ní hospodařit způsobem, že v ní bude zůstávat voda, les nebude požírat kůrovec a nebudeme mít tak nízkou kvalitu půdy, že na ní nebudeme schopni nic vypěstovat. Zemi, která bude chápat, že jsou zde regiony, které přispívaly k blahobytu celé České republiky, a tyto regiony teď potřebují pomoci se rozvinout a všem se nám to bohatě vrátí.
Společnost, která vyšle jasný signál, že v době krize se umíme postarat o ty, kdo to potřebují, protože jsme silný stát a máme silné instituce. Zemi, která bude odpovědná v hospodaření s financemi. A zemi, které nebude jedno, v jakém stavu ji bude přebírat budoucí generace a jak se jí tu bude žít.
V rozhovorech často mluvíte o tom, že jste stále ve fázi budování známosti. Už před ohlášením kandidatury jste ale byla poměrně dost veřejně aktivní. Byla jste rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody, členkou platformy KoroNERV-20, poměrně často jste také vystupovala v médiích. Není to dost funkcí na to, abyste byla ve společnosti známá?
Řada lidí se díky tomu s mými názory mohla seznámit, ale ráda bych, abych se mohla představit ještě více lidem. Co jsem tak zachytila, třeba Andreje Babiše prý zná 98 procent lidí.
Když zmiňujete Andreje Babiše, hodně se debatuje o tom, jestli hnutí ANO postaví svého kandidáta do prezidentských voleb. Myslíte si, že tím kandidátem bude nakonec právě on, nebo někdo jiný?
To se musíte zeptat pana poslance Babiše. Snad se to všichni příští týden dozvíme.
Jak těžký soupeř by pro vás Andrej Babiš byl?
Nechci hodnotit, kdo by byl těžký a kdo by byl těžší soupeř. Všechny kandidáty navíc budeme znát až po 7. listopadu. Na druhou stranu, když chcete mít plnou hospodu, musíte čepovat dobré pivo. Plnou hospodu nebudete mít, když budete říkat, že pivo ostatních je špatné. Mám k tomu asi takový postoj a soustředím se na sebe a svoji kampaň.
Když jsme u vašich protikandidátů, jak se díváte na výrok Pavla Fischera? Nedávno prohlásil, že legalizace stejnopohlavních manželství podporuje obchod s dětmi.
Já jsem pro manželství pro všechny, protože láska je jen jedna a stejná práva pro stejnopohlavní páry neomezují práva nikoho jiného. Ze stejného důvodu jsem i pro adopci stejnopohlavními páry, protože lásku nelze nahradit žádnou ústavní péčí.
Další váš protikandidát, odborářský předák Josef Středula, na začátku října svolal na Václavské náměstí demonstraci. Zneužil podle vás svoji pozici v odborech k vedení kampaně?
Jestli ji zneužil, nebo nezneužil… Vystupoval jako předseda odborových svazů a demonstraci si svolal jako předseda odborových svazů. Spíše jsem se pozastavovala nad tím, co bylo požadavkem, který zazníval. Upozorňovala jsem na to, že požadavky na stropování cen nejrůznějších komodit, ať už to byly potraviny, nebo benzín, považuji za extrémně nebezpečné. A to z toho důvodu, že to už zkoušelo Maďarsko a vedlo to přesně k tomu, čeho jsme byli svědky v centrálně plánované ekonomice – nedostatku a front na banány.
Přesně to se stalo v Maďarsku, když zastropovali ceny benzinu. Maďarsko čelilo nájezdu nakupujících z okolních států, až pro samotné Maďary žádný benzin nezbyl. Upozorňovala jsem na to, že z ekonomického hlediska považuji takové nápady za velmi nebezpečné. V zemích, kde se například sáhlo k tomu, že se stropovaly ceny některých potravin, se tak rozhodly samy řetězce, nikoliv stát.
Měl by dále Josef Středula zůstat ve své funkci, když se pokouší o Hrad? Není ve střetu zájmů?
To by si měl on sám zvážit. Každý má právo vykonávat své občanské povolání. Je-li jeho občanským povoláním předseda odborových svazů, měl by zvážit, zda náhodou není ve střetu zájmů. Ale vlastně netuším, jaké je jeho občanské povolání a jestli předseda odborových svazů není jen funkce.
Vy ve své kampani jezdíte hodně často do krajů, jste u petičních stánků, bavíte se s lidmi. Je to reakce na tu vaši ne úplně velkou známost mezi občany, o které často mluvíte?
Tíhnu k civilnímu modelu prezidentství. Jsem ráda v kontaktu s lidmi. Probírám s nimi jejich problémy a zajímám se o to, co je trápí. Věřím v přímý kontakt. Je to i ta nejlepší příležitost, jak se s lidmi seznámit.
Takže kdybyste byla prezidentkou, pokračovala byste v jízdách do regionů?
Určitě ano. Prezident musí být blízko lidem.
V kampani cílíte hodně na mladé lidi, jste aktivní na twitteru, máte novou sociální síť BeReal. Nebojíte se ale, že hlasy mladých lidí nebudou stačit ani na druhé kolo? Ochota mladých lidí přijít k volbám sice roste, ale stále se pohybuje kolem 50 procent.
Svojí vizi nabízím nejen mladým lidem, ale všem generacím v celé České republice. Aktuální průzkumy potvrzují, že moji voliči jsou napříč všemi věkovými skupinami. S mladými lidmi mluvím o nedostupném bydlení, o rovných právech, o tom, v jakém stavu předáme naši zemi budoucím generacím. V kontaktu jsme spolu skrze kanály, které dnes mladí lidé přirozeně používají. Je to skvělý způsob, jak si být nejen s mladými lidmi nablízku. Stejně tak ale naslouchám a diskutuji s rodinami, lidmi v produktivním věku a hodně se bavíme i se seniory. S nimi debatujeme třeba o spravedlivém nastavení důchodového systému, protože je nehorázné, s čím mnozí z nich musí vyjít. Důchody jsou mé celoživotní téma. Věnovala jsem se mu jako ekonomka na univerzitě a také jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.
Poslední volební průzkum agentury Ipsos vám naměřil 16,9 procent hlasů. Od posledního modelu jste si polepšila o 6,1 procentního bodu.
Já si toho výsledku vážím, beru ho s velkou pokorou.
Českou společností už od konce února hýbe válka na Ukrajině. Ta částečně v České republice způsobuje energetickou krizi. Z některých mimoparlamentních i parlamentních stran zní, že by zástupci České republiky měli jet do Ruska vyjednávat o dodávkách plynu. Souhlasíte s nimi?
Zásadně nesouhlasím. To, že jsme v situaci, v jaké jsme, je kvůli tomu, že minulá vláda Andreje Babiše měla zájem o jediné, o levný plyn pro Babišovy chemické továrny. Naprosto nebrala na zřetel bezpečnostní riziko a to, že by měla diverzifikovat zdroje. Jestli jsme se dostali do situace surovinové závislosti na Rusku, je to chyba minulé vlády, která nedokázala překročit svůj vlastní stín.
Pan expremiér byl hnán osobním prospěchem, nikoliv prospěchem všech lidí. Naším cílem má být získání surovinové nezávislosti, což rozhodně neznamená jet jednat o surovinových dodávkách do Ruska.
Diverzifikovat zdroje se od toho února snaží vláda Petra Fialy (ODS). Jak se jí to podle vás daří?
K vládě jsem často kritická, ale musím říct, že v zajištění dodávek plynu udělala maximum možného. Za šest měsíců se jí podařilo téměř neskutečné – získat dvě třetiny roční spotřeby plynu pro Českou republiku.
Velkým tématem jsou také ceny elektřiny, jak se díváte na to zastropování, o kterém rozhodla vláda?
Nejdřív je potřeba říct, že vysoké ceny elektřiny nezpůsobila válka na Ukrajině, ale nedostatek elektrické energie na evropském trhu. Ten způsobilo to, že Německo odstavilo své jaderné elektrárny, protože jádro začalo považovat za špinavý zdroj, a Francie odstavila jaderné bloky původně kvůli údržbě, ale následně přišlo nejsušší léto v její historii a země teď nemá vodu na to, aby chladila jaderné reaktory. To způsobilo nedostatek elektrické energie na evropském trhu, a proto se zvyšovaly ceny.
Z mého pohledu ekonoma bych sáhla k jinému řešení. Myslím si, že vláda by měla motivovat lidi ke snižování spotřeby, protože krize je z nedostatku. Představuji si kombinaci řešení například takového, že 70 procent loňské spotřeby nebo průměru spotřeby za poslední tři roky bude zastropováno ještě za nižší cenu; a dalších deset procent za cenu vyšší a dalších deset procent za cenu ještě vyšší a třeba posledních deset procent za normální tržní cenu. To je dle mého názoru kombinace opatření, která na jedné straně pomůže nejpotřebnějším, lidem nejvíce zasaženým energetickou krizí, na druhé straně řeší nedostatek a motivuje k hledání alternativních zdrojů a ke snižování spotřeby.
Mluvilo se také o rozdělení společnosti ČEZ. S tím byste souhlasila?
Je to jen jedna z možných variant. Kromě rozdělení společnosti ČEZ je to třeba i možnost, aby si stát řekl o vyšší dividendu. V tuto chvíli je její hodnota oceněná na 200 miliard a tolik peněz tato vláda ve státním rozpočtu nemá.
Podle posledních statistik je meziměsíční inflace na 18 procentech. Bude podle vašeho názoru ještě stoupat?
Můj soukromý odhad je ten, že jsme se bohužel ještě pořád nedotkli toho stropu. Inflace ještě nějakou chvilku stoupat bude. Když se podíváte do podnikatelské sféry, všichni podnikatelé pracují ve svých modelech odhadů na příští rok s inflací 20 procent.
Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun, letošní měl být 330 miliard, ale ve čtvrtek koaliční poslanci přišli s návrhem na jeho další zvýšení na 375 miliard korun. Jak velký problém pro českou ekonomiku takové deficity jsou?
Ten problém má několik úrovní. Neustálé zadlužování a růst úrokových sazeb a v důsledku toho obrovský růst nákladů na správu státního dluhu byla dříve položka, nad kterou každý ministr financí mávl rukou. Ale může se stát, že už příští rok tato položka bude například 100 miliard korun. Druhá věc je, že pokud se jednou roztočí dluhová spirála, je nesmírně těžké zadlužování zastavit. Bohužel nevidím žádný střednědobý plán konsolidace státního dluhu, kde by se třeba vláda zavázala, že dluh bude snižovat tempem jedno procento HDP ročně. Nic takového nevidím.
Jsem naprosto zděšena návrhem rozpočtu v tom smyslu, že vláda počítá s tím, že zavede windfall tax, a projektuje si příjmy už v rámci návrhu státního rozpočtu. Přičemž ale vůbec není jasné, v jaké podobě bude opatření zavedeno, takže jsou příjmy státního rozpočtu uměle nadhodnocovány. Pak je zákonitě naplánovaný deficit de facto daleko vyšší, než ten, který je obsahem návrhu.
Vláda si od windfall tax plánuje příjmy 85 miliard korun za tři roky. Myslíte si tedy, že příjmy budou nižší?
Myslím si, že příjmy určitě budou nižší. Když si k 60procentní windfall tax přičtete 19 procent korporátní daně, jsme na míře zdanění 79 procent a domnívám se, že to způsobí, že společnosti začnou daňově plánovat.
Ekonomové se u windfall tax shodují na tom, že se jedná o nejlepší ze špatných řešení.
To asi ano, ale myslím si, že to daňové břemeno už je tak vysoké, že nepochybně bude mít vedlejší efekt.
Hrozí podle vás České republice nějaký řecký scénář?
V tuto chvíli České republice řecký scénář zatím nehrozí. Je ale za pět minut dvanáct, abychom se vzpamatovali a abychom zastavili zadlužování a dluhovou spirálu. Klíčem je střednědobý plán konsolidace.
Vláda právě konsolidaci veřejných financí před volbami slibovala. Podle vás se jí to tedy nedaří?
Vláda je v obtížné pozici, protože po covidu přišla válka, což se promítá do státního rozpočtu stejně jako energetická krize. Přes to všechno si myslím, že je potřeba přehodnotit výdajovou stranu rozpočtu a deficit snížit třeba tím, že pomoc bude cílenější a bude pomáhat menší skupině lidí, ale třeba více.
Národní rozpočtová rada upozorňuje na nutnost zvýšení daní. Podpořila byste takový krok?
Rovnice má naprosto jasný výpočet. Když máte rybník, z kterého vytéká voda rychleji, než tam přitéká, tak se může stát, že se dostanete na sucho. Máte potom dvě možnosti. Buď zvýšíte přítok, nebo snížíte odtok. Já bych si velmi přála, aby před tím, než by vláda sáhla k zvýšení přítoku, se velmi výrazně zabývala efektivitou toho, kolik té vody z rybníka odtéká.
Pomohlo by české ekonomice přijetí eura?
Tato otázka v tuto chvíli není na stole, protože nesplňujeme podmínky přijetí eura. Nejdřív musíme dát do pořádku veřejné finance, potom může být na stole diskuze o jeho přijetí. Podotýkám, že euro lze přijmout v případě, že si to některá z politických stran vezme jako svůj politický projekt, protože nelze zavádět měnu v zemi, kde jí důvěřuje 15 procent obyvatel.
Vy byste byla pro její přijetí?
Já bych byla pro přijetí eura za situace, kdy provedeme základní strukturální reformy, které stále nemáme. Obávám se toho, že deset let je doba, kdy euro nepřijmeme, protože musíme nejprve splnit podmínky, potom nějakou dobu musíme být zařazeni do jednotlivých mechanismů… A znovu říkám, že některá z politických stran bude muset projevit velkou odvahu a vzít si to jako svůj politický projekt. Jinak euro zavést nelze.
Před deseti dny to byl přesně rok od voleb do poslanecké sněmovny, které vyhrála koalice SPOLU. Jak zatím hodnotíte působení vlády premiéra Petra Fialy (ODS)?
Velice kladně ho hodnotím na mezinárodní scéně. Jsem nesmírně hrdá, že Česká republika se ve svých pozicích v zahraniční politice vrátila, kam vždy patřila, a že jsme byli ti, kteří utvářeli dění a udávali tón v zahraniční politice Evropské unie. Naopak jsem kritická k tomu, co se děje doma, k tomu, že lidé mají oprávněný pocit, že jim vláda nepomáhá nebo pomáhá pozdě a první rány schytávají sami. Byť vláda řekla, že má deštník proti chudobě, tak ho rozevřela pozdě a část lidí mezitím už zmokla.
Před těmi volbami mluvili zástupci stran o tom, že do České republiky přinesou změnu, kterou potřebuje. Přišla podle vás?
Myslím si, že přišla výrazná změna v zahraniční politice, přišla výrazná změna v tom, že jsme přestali podceňovat ruskou hrozbu, že jsme pochopili, že Rusko je skutečně nepřítel, že proti němu musíme bojovat. Myslím si, že přišla změna politické kultury, to určitě, ale obávám se, že nevidím zásadnější změnu v řešení ekonomické krize.
Koalice SPOLU vás v prezidentských volbách podpořila. Vyjednávala jste s vládní koalicí nějakým způsobem o této podpoře, nebo ten první impulz přišel z její strany?
Já jsem s nikým o této podpoře nevyjednávala, bylo to tak, že se krátce ozval pan premiér. Podpory si nesmírně vážím, nicméně jsem nezávislou občanskou kandidátkou a myslím si, že z mého vystupování je to patrné. Často jsem kritická ke krokům, které vláda činí.
Já přemýšlím nad tím, jestli to trochu nekazí váš záměr být právě nezávislou a nadstranickou kandidátkou.
Nezávislou kandidátkou jsem díky tomu, že mě podpořilo svým podpisem víc než 80 tisíc lidí. Podpora ze strany zmíněné koalice na tom nic nemění. Do prezidentského klání jdu jako nezávislá občanská kandidátka a podpora koalice nic nemění na tom, že budu i nadále kritická k některým krokům vlády.
Pokud byste byla prezidentkou, musela byste jmenovat předsedu i členy vlády. Existuje nějaká strana, jejíhož člena byste do funkce nejmenovala?
Měla bych problém jmenovat premiéra z nedemokratické strany, ale jako prezidentka bych vždy postupovala v duchu ústavy a respektovala bych výsledek voleb.
