Vláda se chlubí, kolik miliard dala na podporu živnostníků, a úředníci pak nenápadně berou ty peníze zpět nebo vyhrožují: Počkejte, až přijdeme na kontrolu, to uvidíte! Podnikatelské odbory proto sepsaly otevřený dopis pro ministryni financí Alenu Schillerovou.
Dostáváme od živnostníků spoustu zpráv o tom, jak to s nimi úřady koulí. Posuďte sami: „Úředníci se chovají sprostě … volají, že nemám nárok na druhý bonus 19.500 a že správně bych měl vrátit i ten první, který mi vyplatili. Nicméně, že to po mně nevyžadují, zatím! Neboť prý nepřišel pokyn k paušálním kontrolám, které však mohou být i za dva či tři roky, a tam už to prodlení z úroků může dělat jiná čísla. Rozhodnutí tak přenesli na mě s tím, že si mě nepřímo dali na ,black list‘ a postavili mě před rozhodnutí: 1. vrať 25.000 Kč + cca 300 Kč za prodlení; nebo 2. nevracej, dokud si tě nevyhlédneme, a pak vrátíš 25.000 Kč a mastné úroky! Jak by řekli v Slunce seno … ‚Velebnosti, jdu blejt‘.“
Podnikatelské odbory tvrdí, že tak se nechová vláda, která to myslí s občany dobře! Napsali jsme tedy ministryni Schillerové, abychom ji upozornili na nehorázné chování jejích úředníků (třeba o tom ani neví, že?):
Vážená paní ministryně Schillerová,
považujeme za nutné Vás upozornit na velmi nežádoucí jev, který je důsledkem nastavení podmínek pro přiznání kompenzačního bonusu. Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. vylučuje OSVČ, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci (tj. s příjmem ve výši alespoň 3000 Kč, resp. 10.000 Kč v případě DPP). Následkem toho živnostníci, kteří se rozhodli postavit se k nastalé situaci aktivně a nechali se dočasně zaměstnat v oborech, které nebyly zasaženy opatřeními vlády, zcela ztratili nárok na kompenzační bonus. Přitom si však svou prací často vydělali méně, než jaká by jim příslušela státní podpora, což je stav nanejvýš pokřivený. Výše popsané dobře ilustruje následující příběh:
„Do koronakrize jsem pracovala se zvířaty na veřejných vystoupeních a pro film. Vše bylo ze dne na den zakázáno. Než se vláda rozhodla ohledně podpory OSVČ a jejích podmínek, domluvila jsem si brigádu v Lidlu a začala tam pracovat na dohodu. V podstatě jsem pracovala ‚v první linii‘: celou směnu v roušce a rukavicích a těch směn bylo opravdu hodně, neboť spousta stálých zaměstnanců musela zůstat doma s dětmi nebo sedět v karanténě. Tímto jsem však prý porušila podmínky pro ‚pětadvacítku‘ – vydělala jsem si moc peněz, což je pro tento stát více než 10/3 tis. Takže jsem v situaci, kdy si v Lidlu vydělám cca 15 tisíc za měsíc, což je v podstatě rovno mému nájmu (z čeho budu žít já a má zvířata, nevím), celý měsíc chodím do práce a ve finále jsem na tom vlastně hůř, než kdybych seděla doma a jen natáhla ruku…
Přiznávám, že jsem se podmínkami podpory osobně nezabývala, ale zavolala jsem své účetní, která mi záměr požádat si o pětadvacítku schválila slovy: ‚Jasně že je to pro vás, pro koho jiného by to bylo, vám zakázali pracovat a přišla jste o 100 % příjmů, určitě si požádejte.‘ Na můj dotaz, jestli nevadí brigáda na DPP/DPČ, řekla, že nevadí. Tak jsem požádala a peníze přišly. Ale včera volala paní z finančního úřadu, že musím peníze vrátit. Mám prý očekávat obálku s modrým pruhem, ve které bude vyčíslené penále za neoprávněné užívání podpory, na kterou jsem neměla nárok. Přivádí mě to na dno, musela jsem se zadlužit.“
Paní ministryně, do této situace se živnostníci dostali vinou nečinnosti vlády v začátku koronakrize. Nedali jste jim žádné informace, nevysvětlili jste jim, s jakým postupem a podporou pro ně počítáte, nevěděli, co je čeká. Ocitli se ze dne na den bez příjmů a samozřejmě si museli zajistit alespoň minimum peněz na přežití. Ty, kteří se takto zachovali, a nemohli jinak, nyní trestáte odebíráním podpory a dokonce pokutami.
Žádáme Vás o informaci, jakým způsobem se ministerstvo k této věci postaví, a očekáváme brzkou nápravu.