Senát bude v říjnu hlasovat o nominaci Pavla Simona na post ústavního soudce. Simon ale budí kontroverze kvůli některým svým rozsudkům a osobním aktivitám. Deník FORUM 24 proto oslovil senátory s dotazem, zda Simona podpoří.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Předtím byl nejprve soudcem plzeňského krajského soudu a poté předsedou senátu Okresního soudu v Chebu. Podle prezidenta Petra Pavla by byl jeho nominant přínosem pro Ústavní soud nejen svou specializací, ale také rozvahou, soudcovskou zdrženlivostí a zkušenostmi z různých stupňů soudní soustavy. O jeho nominaci na ústavního soudce má senát rozhodovat 18. října.
Simon ale budí kontroverze některými svými rozsudky a také osobními aktivitami, zejména zapojením do skupiny cvičení Čchi-kung ve stylu Orel v hnízdě. Na jeho angažmá ve skupině, která funguje již od roku 1997 a v níž je hlavním instruktorem, upozornil na facebooku historik Petr Blažek.
Ten připomněl také Simonův kontroverzní rozsudek týkající se odškodnění signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. V souvislosti s meditačním cvičením se pozastavil i nad Simonovými předpoklady pro výkon funkce ústavního soudce. „Klientům například radí, aby po čtyřicítce méně ejakulovali, neboť tím ztrácí zbytečné množství energie. Jen doufám, že mezi metodami guru Pavla není také odháčkování,“ uvedl Blažek, podle něhož jde o „ještě větší úlet než navržení Roberta Fremra“.
K podpoře Simona se nikdo nepřiznal
Z 81 senátorů jich na dotaz deníku FORUM 24 do publikace článku odpovědělo 40. Ani jeden z nich neuvedl, že bude pro Simona na post ústavního soudce hlasovat.
Naopak přímo proti Simonovi se vyslovili například senátoři Václav Láska (SEN21), Leopold Sulovský (hnutí Ostravak) a Marek Hilšer. Ten své stanovisko oznámil také veřejně na sociálních sítích. „Nerozumím dalšímu návrhu prezidenta republiky na jmenování kandidáta ústavním soudcem. Sedm zrušených rozsudků Ústavním soudem není dobrá vizitka pro kandidáta na ústavního soudce. Také nemohu akceptovat šíření medicínských bludů někým, u koho bychom měli předpokládat velmi uvážlivou a racionální práci s fakty. Proto nemohu pro dalšího kandidáta prezidenta republiky, pana Pavla Simona, s čistým svědomím hlasovat. Říkám to opět s předstihem a transparentně s odpovědností k voličům i prezidentovi,“ napsal na facebooku.
„Na základě dostupných informací se přikláním k rozhodnutí, že pro navrženého kandidáta Pavla Simona hlasovat nebudu,“ uvedl potom senátor Jan Holásek. Definitivně se ale rozhodne po projednání na ústavněprávním výboru a po projednání na plénu senátu, kde se kandidát představí.
Lubomír Kantor (KDU-ČSL) také řekl, že vzhledem ke skutečnostem, které se nyní kolem Simona shromažďují, je velmi nepravděpodobné, že by ho podpořil. Podobně to vidí i Martin Krsek a Raduan Nwelati (ODS).
Hana Kordová Marvanová přiznala, že je zatím velmi kritická, protože se domnívá, že ústavní soudce by měl mít hodnoty ústavnosti, dodržování základní listiny práv a svobod a práva občanů na první místě nad zájmy státu.
„Potom mi připadá mimořádně nevhodné, že jako soudce podniká. Podnikatelská činnost je soudcům přímo zakázaná, takže si myslím, že je s podivem, že soudce takhle nedodržuje zákon. Nevím, proč se na to ještě nikdo nezaměřil, protože to jeho podnikání je dlouhodobé. Takže těch věcí je víc a samozřejmě bude probíhat slyšení na ústavněprávním výboru a budeme se ptát i na tyto záležitosti,“ řekla.
Většina ještě nemá jasno
Většina senátorů se ale stále ještě rozhoduje a čeká právě na jednání výborů a osobní setkání se Simonem. „Pro nebo proti se rozhodnu až po osobním setkání s tímto kandidátem v rámci výborů a klubu. Momentální mediální obraz se mi ovšem nezamlouvá. Jsem rozčarován z toho, jací lidé mohou působit v našich nejvyšších justičních institucích, ale raději se přesvědčím osobně. Informace z médií mohou být tendenční, tedy aspoň v to doufám,“ uvedl senátor Ladislav Faktor.
„Jsem přesvědčený, že na Ústavní soud bychom měli odpovědně vybírat ty nejlepší z nejlepších, kteří se osvědčili v boji za občana a jeho zájmy. Pečlivě se seznamuji se všemi podklady, které mám k dispozici, a než budu hlasovat, rád bych nejdříve položil soudci Simonovi v parlamentu některé otázky a vyslechl si jeho argumentaci. Minulá nominace pana Fremra nám ostatně ukázala, že i během senátního projednávání se mohou objevit informace, které jsou nakonec rozhodující a o kandidátovi mnohé vypovídají. Svoje rozhodnutí vám proto řeknu až později,“ napsal Pavel Fischer.
I předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) se chce nejprve seznámit se všemi podklady. „Nejdříve se podrobně seznámím se všemi podklady, což probíhá, a také teprve proběhnou jednání výborů a našeho klubu. To vše je důležité pro rozhodování,“ napsal.
„Na odpověď je ještě příliš brzy, musíme analyzovat všechny dostupné informace,“ uvedl Jan Grulich (TOP 09).
„Budu se rozhodovat až po jednání Ústavněprávního výboru, kde budu pokládat dr. Simonovi několik otázek, stejně jako moji kolegové,“ napsal Zdeněk Hraba. Podobně jsou na tom také například senátoři Roman Kraus (ODS), Zdeněk Matušek, Marek Ošťádal (STAN), Jiří Růžička nebo Lukáš Wagenknecht (Piráti).
Někteří senátoři potom odpověděli, že hlasování je tajné, a nechtějí tedy svůj postoj sdělovat.