Česká vláda se ráda chlubí tím, že jednou z jejích priorit je podpora rodiny. (zdroj: Vláda ČR) Je pravda, že v poslední době se podařilo prosadit určité změny, třeba úpravu podmínek vyplácení rodičovského příspěvku nebo zvýšení slevy na dani pro pracující rodiče. Nicméně tyto změny jsou zatím bohužel spíše kosmetické.

Veřejná debata o sociální politice a systému podpory rodin s malými dětmi je do velké míry poznamenána pro Českou republiku charakteristickým provincionalismem.  Neporovnáváme svůj systém s jinými evropskými systémy ve snaze nastavit ten nejlepší. Pokud k nějakému srovnávání dochází, pak pouze v rovině výše konkrétního příspěvku, nikoli systému jako celku. Rádi bychom měli příspěvky ve výši jiných evropských států, ale jsme připraveni vzdát se určitých zažitých představ o tom, jak má výchova dětí do 3 let vypadat? Je náš model podpory rodin s malými dětmi efektivní? Skutečně podporuje zvýšení porodnosti v České republice, jak o tom mluví naše vláda?

Podívejme se, jak si s podporou rodin s dětmi do 3 let poradila Česká republika v porovnání s jinými evropskými státy s obdobným počtem obyvatel. Vezměme Belgii, která má velmi odlišnou historii než Česká republika, a země s podobným historickým a kulturním pozadím, jako je Slovensko nebo Rakousko.

Jedním ze způsobů, jak poměřovat efektivitu systému podpory rodin s dětmi je počet narozených dětí na jednu ženu. Podle statistiky Eurostatu za rok 2014 je nejvyšší počet dětí na jednu ženu z výše zmíněných zemí v Belgii (1,74 dítěte). (zdroj: Eurostat) Belgie současně patří mezi země, které podporují brzký návrat matek do zaměstnání. Na rozdíl od České republiky zřizuje a finančně podporuje zařízení pro děti do 3 let. Výše účasti na placení těchto zařízení je odvislá od výše příjmů rodiny. Mateřská dovolená je v Belgii pouze 15 týdnů (z toho alespoň 1 týden je třeba vybrat před a alespoň 9 týdnů po porodu). Prvních 30 dní je výše „mateřské“ 82 % z platu, který předcházel odchodu na mateřskou, zbývající dny dosahuje jeho 75 %. Otcové mají 10 dní placeného volna. V Belgii se rovněž vyplácí relativně vysoké „porodné“ ve výši 1 223,11 eur na první dítě a na každé další 920 eur. Odhlédnuto od možností zkrácených úvazků pro matky malých dětí, prodloužení mateřské dovolené na 6 měsíců pro matky, které své dítě ještě kojí, střídání v péči o dítě matkou a otcem po jednom až dvou měsících atd., Belgie klasickou rodičovskou dovolenou, jak jsme na ni zvyklí v České republice, nezná. Vyplácí se však přídavek na dítě, který se s každým dalším narozeným dítětem v rodině zvyšuje. Na první dítě je 92,09 eur, na druhé 170,39 eur a 254,40 eur na každé další dítě. Podobný je i systém úlevy na dani, který je 1 510 eur na jedno dítě, 3 880 eur na dvě děti, 8 700 eur na tři děti a 14 060 eur na čtyři děti. (zdroj: Perfar, europa.eu, famifed.be)

V Rakousku činí počet dětí na jednu ženu 1,47. Rakousko je, co se týče podpory brzkého návratu matek do zaměstnání v porovnání s Belgií, zdrženlivější. Zařízení pečující o děti do 3 let je na stejný počet dětí v Rakousku méně než v Belgii. Nicméně stát tato zařízení finančně podporuje a výše finanční účasti rodičů je odvislá od výše příjmů rodiny. Mateřská dovolená je zde 4 měsíce, přičemž 8 týdnů je třeba vybrat před očekávaným termínem porodu a 8 týdnů po porodu. Výše mateřské je 100 % průměrné výše platu za poslední 3 měsíce. V Rakousku se vyplácí rodičovský příspěvek. Jeho výše a délka pobírání je volitelná nezávisle na výši předchozích příjmů rodiny. Trvá obvykle 2 roky. Celková výše rodičovského příspěvku na jedno dítě je 16 200 eur a jeho čerpání je možno rozložit do 12, 15, 20 a 30 měsíců. Výška denního příjmu je 33 eur na den je-li pobírán 12 měsíců, 26,60 eur 15 měsíců, 20,80 eur 20 měsíců a 14,53 eur 30 měsíců. Zajímavý je systém motivace druhého rodiče (nejčastěji otce), aby se podílel na péči o malé dítě. Pokud se podílejí na péči o malé dítě oba rodiče, dostávají jako bonus měsíce čerpání rodičovského příspěvku navíc (2 měsíce ke 12 měsícům, 3 k 15, 4 ke 20 a 6 ke 30.) Vedle tohoto systému je ještě jeden způsob, jak čerpat rodičovský příspěvek. Tento způsob umožňuje časnější návrat do práce a jeho výše je závislá na příjmu rodiče, který tento příspěvek pobírá. Rodič čerpá 80 % příjmu z mateřské až do výše 2000Eur měsíčně a může ji pobírat maximálně 12 měsíců (+2 pro druhého rodiče). Porodné se v Rakousku nevyplácí. Příspěvek na dítě je nezávislý na výši příjmu rodiny, jeho výše se určuje podle stáří nezaopatřeného dítěte (0-3 roky 110 eur/měsíc; 3-10 let 117 eur/měsíc; 10-19 let 136 eur/měsíc; 19 a více 159 eur/měsíc). Současně rodina dostává další finanční podporu má-li dvě a více dětí a slevu na dani ve výši 58 eur/měsíc za každé dítě. (zdroj: Perfar, europa.eu, sva.at)

Slovensko má ze srovnávaných zemí počet dětí na jednu ženu nejnižší, a to 1,37. Mateřská dovolená na Slovenku trvá 34 týdnů. Minimálně 6-8 týdnů je třeba vybrat před plánovaným datem porodu. Výše mateřské je 65 % průměrného měsíčního příjmu matky za poslední kalendářní rok. Současně ale nesmí přesáhnout 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy (867 eur) (zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky). Výše rodičovského příspěvku je paušální a to 203,20Eur/měsíc a je vyplácena do 3 let věku dítěte. Pečuje-li rodič o dvě či více dětí do 3 let, dostane navíc ještě 25 % z této částky. Slovensko sice zařízení pečující o děti do 3 let nepodporuje přímo, přispívá ale na úhradu péče v tomto zařízení pracujícímu rodiči, a to částkou do výše 280 eur pokud je dítě umístěno v soukromém zařízení, 80 eur dochází-li do státního zařízení a 40 eur pomáhá-li s péčí chůva či prarodič. Porodné a přídavek na dítě jsou nezávislé na výši příjmu rodiny. Porodné činí 829 eur/měsíc na první tři děti a 151,37 eur na tři a více dětí. Přídavek na dítě je 23,52 eur/měsíc. Sleva na dani za každé dítě je 21,41 eur/měsíc. (zdroj: Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky).

Česká republika má 1,53 narozeného dítěte na jednu ženu. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů a je nutno ji nastoupit minimálně 6 až 8 týdnů před plánovaným datem porodu. Výše mateřské, přesněji řečeno peněžité pomoci v mateřství (PPM) činí „70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den“ (zdroj: ČSSZ).  Stát nejenže zařízení pečující o děti do 3 let finančně nepodporuje, ale do ledna 2017 dokonce zakazuje rodičům dětí do 2 let do těchto zařízení své potomky umisťovat na více než 46h měsíčně, jinak je jim rodičovský příspěvek odebrán. Celková výše rodičovského příspěvku na jedno dítě tvoří 220 000 Kč. Rodič si může délku čerpání a na ní závislou měsíční výši určit v případě, pokud to umožňuje výše jeho předchozího příjmu, případně výše příjmu druhého rodiče. Varianty čerpání rodičovského příspěvku jsou 11 600 Kč do 2 let věku dítěte, 7 600 Kč do 3 let, 3 800 Kč do 4 let. Porodné a přídavek na dítě jsou vypláceny pouze rodinám s „nízkými příjmy“. Porodné se současně vyplácí pouze na první dvě děti a to ve výši 13 000 Kč na první a 10 000 Kč na druhé dítě. Přídavek na dítě se vyplácí v závislosti na stáří dítěte a to od 0 do 6 let 500 Kč/měsíc, od 6 do 15 let 610 Kč/měsíc a od 15 do 26 let 700 Kč/měsíc. Daňová sleva na první dítě je 1 117 Kč/měsíčně, 1 417 Kč na dvě a 1 717 Kč na tři a více dětí. (zdroj: MPSV, MF České republiky).

Z této analýzy vyplývá, že si Česká republika v podpoře rodin s malými dětmi a rodin vůbec příliš dobře nestojí. Systém podpory je zbytečně složitý a exklusivní až diskriminační. Rakouský systém, který je tomu našemu nejpodobnější, je přehledný a jasný, nezavádí zbytečné podmínky čerpání přídavků a výši přídavku na dítě si může rodič skutečně zvolit. Slovenský systém je oproti tomu českému také jednoduchý a přehledný. Jeho největší výhoda je patrně příspěvek na péči o dítě pro rodiče, který pracuje. Belgický systém se zdá být z hlediska narozených dětí na jednu ženu nejefektivnější. Nicméně doba, kterou může být rodič s dítětem doma, je pro náš „zvykový rámec“, asi příliš krátká. Zlepšení, ke kterému by mohlo dojít a nebylo by nijak drastické, by se dosáhlo zjednodušením systému a zavedením plošných přídavků, které by nezpůsobovalo žádnou diskriminaci.