Dvojice podvodníků dostala na kompenzačních bonusech 700 tisíc korun, přičemž požádat měli celkem o 10 milionů. Problémů s podvody je víc, než Finanční správa původně očekávala. Jak k nim dochází?
Ministerstvo financí na jaře nabídlo osobám samostatně výdělečně činným pomoc formou tzv. pětadvacítky. Vyplacený příspěvek byl podle zákona v praxi vlastně vratkou daně z příjmů fyzických osob, podmínky jeho dosažení měl splňovat téměř každý. O „pětadvacítku“ šlo zejména proto, že vláda o podpoře podnikatelů rozhodla pozdě. Vyplatila jim tak peníze za část března a celý duben najednou – a to 500 Kč na den.
Základním předpokladem byl částečně či zcela utlumený výkon žadatele v důsledku krizových opatření, kromě několika dalších ale nic konkrétnějšího. Finanční správa žádosti při vyplácení nijak hlouběji nekontrolovala, a tak si je mohl podat de facto kdokoli. Stačilo dodat jen čestné prohlášení. Jak sama uvedla v tiskové zprávě, celkem vyplatila 22 miliard korun.
Jenže se ukázalo, že bylo možné požádat si o podporu i na cizí živnosti – což je problém, na nějž původně nikdo příliš nemyslel a kterého okamžitě využili podvodníci. Podat si elektronickou žádost je totiž poměrně jednoduché. Jak odhaduje Finanční správa, možností tohoto podvodu zneužily tisíce lidí. Škoda by kvůli tomu měla přesáhnout částku 32 milionů korun.
Falešné e-maily, nové bankovní účty, žádné otázky
Podváděla i dvojice z okresu Jablonec nad Nisou. Jak v pátek na tiskové konferenci popsali zástupci krajského policejního ředitelství a finančního úřadu, 38letý muž a jeho 23letá přítelkyně si k tomuto účelu založili bankovní účty a falešné e-mailové adresy. Pak už jen stačilo na internetu dohledat veřejně dostupné údaje v živnostenském rejstříku a začít trpělivě rozesílal. Od poloviny dubna do konce července pár odeslal celkem 256 žádostí. Zneužití podnikatelé, kteří takto posloužili jako prostředníci, o podvodu nic netušili. Někteří už měli žádost sami podanou, což se nakonec ukázalo jako kámen úrazu.
Jak zjistili kriminalisté, dvojice větší část takto získaných peníze „investovala“ do sázkových her nebo na běžné výdaje. Při domovní prohlídce to neměli policisté nijak složité – kromě počítačů, na kterých podvody páchali, našli i přímý důkaz – tedy originály žádostí o kompenzační bonus, které podvodníci skenovali a následně rozesílali na finanční správu.
Případem se policisté zabývají už od začátku července, kdy jim podal oznámení zlínský finanční úřad a později Finanční analytický úřad. „Muž pochází z Moravskoslezského kraje, žena z Libereckého kraje,“ přiblížil vedoucí odboru hospodářské kriminality krajského policejního ředitelství František Urbánek.
Muž vinu popírá a je nyní ve vazbě, jeho družka je ale stíhána na svobodě – kriminalistům se přiznala. V úterý byli oba obviněni ze závažného zločinu podvodu spáchaného formou spolupachatelství. Protože se tak stalo v době nouzového stavu, hrozí jim až desetileté vězení.
Nejde o jediný případ, který policisté zaregistrovali. Už dříve řešili žadatele/podvodníka, který postupoval podobně. Skrze internetové formuláře se vydával za reálné podnikatele a snažil se na žádostech neoprávněně získat 875 tisíc korun.
Generální finanční ředitelství (GFŘ) uvedlo, že ačkoli oprávněnost žádostí Finanční správa nekontroluje, porovnává alespoň správnost čísel bankovních účtů od jednotlivých žadatelů. „V těchto ‚křiklavých příkladech‘ osloví oprávněné žadatele, kteří jsou pak překvapeni, že se na základě jejich osobních údajů snaží podvodníci získat kompenzační bonus. Mnozí se pak obracejí na Policii ČR,“ řekl tiskový mluvčí GFŘ Lukáš Heřtus. Proč však i přes tuto kontrolu podvodníkům bonus vyplatili, není v současnosti jasné. O těchto případech v budoucnu každopádně ještě uslyšíme.
