Nedělní dopoledne obvykle patří pohádkám. Kdo by si tedy v neděli 29. ledna po jedenácté hodině pustil Primu, mohl by se na první pohled klidně domnívat, že se rázem ocitl uprostřed nějakého neuvěřitelného, bizarního, fantastického příběhu. Baron Prášil možná… I když to asi ne. Ten přece lhal zábavně a velkolepě, nebyl to žádný trapný, ukřivděný fňukal. Na druhý pohled už ale divák přece jen zjistil, že jde o politický pořad „Partie“, ve kterém v duelu zasedli ministr financí Andrej Babiš a poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Od pana Babiše jsme se pak dovídali věci nevídané.

Například: Jsem nejtransparentnější! (Člověk úplně vidí to zrcadlo a před ním pana ministra ve slipech, o kterých také barvitě hovořil, kterak se táže: „Kdopak je v té zemi zdejší, z nás ze všech nejtransparentnější?“)

A další perly: Já nemám žádný „vplyv“ na dotace. Nikdy jsem neodpustil daně. (Lustry asi ve studiu nebudou, ale při takové lži se možná rozhoupaly i reflektory. Není snad ministr financí současně garantem čerpání dotací?)

Jedno oko pak nezůstalo suché, když pan ministr na všechny nepříjemné dotazy ohledně svých mnohých kauz – od Čapího hnízda přes Agrotec až po nevysvětlené prostředky na jeden a půl miliardy korunových dluhopisů – odpovídal sáhodlouhými ublíženými tirádami na téma „všichni ti zlí lháři proti hodnému Andrejkovi“. To všechno je samozřejmě štvanice, kterou na něho, nevinného, pořádají ty zlovolné tradiční strany, tradiční strany, tradiční strany… (refrén, opakovat). Míněno i ty, které s ním sedí v koalici. Ty proti němu ve spolupráci s ošklivou opozicí rozpoutávají aféry. A pak ještě rádoby analytici a mstivá média. Ta, která zatím ještě nejsou jeho.

No a pak samozřejmě Kalousek. Mimochodem – díky, vyhrál jste mi sázku, pane ministře. Vsadila jsem se, že jeho jméno padne nejméně desetkrát. A udělal jste mi radost, bylo to třináctkrát.

Martin Plíšek, kterého Babiš už dřív označil za Kalouskovu loutku, se celkem oprávněně zajímal, proč je tedy pan ministr ochoten jít do duelu s „loutkou“, ale televizního střetu s „loutkářem“ se obává.

I tentokrát Babiš nasadil svůj osvědčený rétorický model typu: pronesu bohapustou lež, a než kdokoli stačí zareagovat, navrším na ni hromady řečí o něčem úplně jiném, takže po skončení té litanie už se k tomu nestihne vrátit ani moderátor, ani druhý host ve studiu. Tentokrát se mu tímto způsobem podařilo prodat jako pravdu veřejnosti kolosálně lživé obvinění, že Miroslav Kalousek chtěl zavést registrační pokladny.

Pravda je ovšem úplně opačná. Kalousek je nechtěl zavést, nýbrž naopak jejich zavedení zrušil. V roce 2007 – tedy ještě předtím, než zákon o zavedení registračních pokladen, který si přál Bohuslav Sobotka, mohl v roce 2008 nabýt účinnosti – stačil Miroslav Kalousek prosadit jeho zrušení.

A když už jsme tedy u jména, které Andreji Babišovi očividně nedá spát… V debatě samozřejmě padl i dotaz na podivná páně ministrova vysvětlování a mlžení ohledně řádně zdaněných peněz na nákup korunových dluhopisů od Agrofertu, kdy každý den vykládal něco jiného, načež se odkudsi vynořila jakási záhadně objevená miliarda.

Takže teď ruku na srdce. Dovedete si představit, co by se obratem rozpoutalo, kdyby třináctkrát zmíněný Kalousek v televizi dotčeně rozhodil rukama a rozkřikl se: „No co si myslíte? Já jsem v životě svoje peníze nepočítal, jak mám asi vědět, kolik miliard jsem vydělal!“

To už by nebyla nedělní dopolední pohádka. To by pak nastal půlnoční horor.