Tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv oficiálně zahajuje pokládku potrubí plynovodu Nord Stream 2 v podvodním úseku dne 9. dubna 2010. Kvůli invazi na Ukrajinu projekt skončil. FOTO: The Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC-BY 4.0
FOTO: The Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC-BY 4.0
NÁZOR / V září 2022 se Ukrajina nečekaně ocitla v boji proti dalšímu kolu informačních útoků, ke kterým došlo kvůli sabotáži plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Začalo to západními médii, jako jsou The Wall Street Journal a The Washington Post, obviňujícími Ukrajinu ze zapojení do těchto takzvaných teroristických činů. Další obvinění vznesly nizozemská vysílací stanice NOS, list Die Zeit a televizní kanál ARD. Proč to dělají, je poněkud záhada.
Jak konstatuje web Uaposition.ua, přístup těchto médií je poněkud matoucí.
„Obvinění jsou tentokrát docela vážná, podezřelý je vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zálužnyj. Na rozdíl od předchozích obvinění, která se týkala anonymního ukrajinského miliardáře sponzorujícího proukrajinskou skupinu, jsou obvinění tentokrát mnohem závažnější. Jak již bylo řečeno, viníci plavící se na jachtě Andromeda odpovědní za útok byli identifikováni jako kapitán, dva potápěči, dva asistenti a lékař,“ shrnuje autor Ljubko Petrenko.
To, co nazývá „aktualizovaná verze“, zní takto. Nizozemská vojenská rozvědka (Militaire Inlichtingen-en Veiligheidsdienst – MIVD) se dozvěděla o plánech Kyjeva provést sabotáž na plynovodech. Nizozemci se o tyto informace podělili se svými americkými protějšky.
Evropské zpravodajské informace naznačovaly, že potenciální útočníci nejsou náhodnými osobami. „Všichni zúčastnění se přímo hlásili generálu Valeriji Zálužnému, nejvýše postavenému vojenskému důstojníkovi na Ukrajině, který převzal plnou odpovědnost za to, že prezident Volodymyr Zelenskyj o operaci nevěděl,“ uvádí se v článku v deníku The Washington Post s titulkem „USA měly zpravodajské informace o podrobném ukrajinském plánu útoku na Nord Stream“.
V loňském roce podle evropských informací šest ukrajinských speciálních jednotek údajně plánovalo zničení plynovodu. CIA později tuto informaci obdržela a potvrdila její platnost. Přetrvává však nejistota ohledně toho, odkud tyto informace původně pocházely, a nebylo je možné ověřit z jiných zdrojů. Média uvádějí, že Washington vznesl vážnou prosbu Kyjevu, aby Ukrajinci takové akce nedělali.
Web Zaxid.net již vysvětloval, proč verze zahrnující jachtu Andromeda nesnese přísnější kritiku.
Stručně shrnuto: „Podle tvrzení odborníků by bylo nemožné, aby pár lidí na jachtě přepravilo několik tun výbušnin potřebných ke zničení plynovodů, spustilo je do potřebné hloubky, nainstalovalo a zapojilo rozbušky, a přesto si toho nikdo nevšiml. I kdyby šlo o superprofesionály, není jasné, proč by zanedbali základní bezpečnostní pravidla a zanechali na jachtě všechny důkazy včetně stop po výbušninách. Navíc, kde by v Německu získali tak velké množství výbušného materiálu? Uvědomme si, že mluvíme o tunách. Umístit takový náklad do příslušné hloubky jsou schopna pouze specializovaná plavidla vybavená batyskafy nebo miniponorky s manipulátory. Celý proces vyžaduje zapojení desítek lidí, nikoli pouhých dvou potápěčů se dvěma pomocníky.“
Smysl nedává tato verze ani s ohledem na to, kdy by měl z takové akce prospěch. Ukrajina by to nebyla.
Janis Klug, expert z Berlínské nadace „Věda a politika“, si klade otázku, proč by někdo ničil plynovody, ve kterých už žádný plyn není. „Krátké připomenutí toho, co se stalo loni v létě: 1. Rusko naposledy přepravovalo plyn prostřednictvím plynovodu Nord Stream 30. srpna. 2. Poté Rusko (nikoli Německo) dodávky zastavilo (nikoli kvůli sankcím). 3. K sabotáži již nefunkčních plynovodů došlo o čtyři týdny později, 26. září,“ psal Kluge na své stránce na twitteru.
Zábavné je, že se „ukrajinská“ stopa nezdála ani takové osobě, jako je tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaj Patrušev.
„Další otázka zní: Komu prospívají výbuchy – Ukrajině, nebo Německu? Kyjev zničením plynovodu nic neztratil ani nezískal. Navíc pro Zelenského režim, který v podstatě stojí v Berlíně s nataženou rukou a doufá ve zvýšenou vojenskou a jinou pomoc, nemá provedení takového činu žádný smysl,“ prohlásil jeden z nejvýše postavených ruských činitelů. Patrušev to samozřejmě neřekl z nějaké lásky k Ukrajině, ale aby mohl z akce obvinit „Anglosasy“, pro Rusko momentálně univerzální zloduchy.
Uaposition.ua ještě pro úplnost zmiňuje, že letos v únoru americký novinář Seymour Hersh, kdysi legenda, sepsal o sabotáži Nord Streamů článek, který nebyl podložen ničím, opíral se o jeden jediný nepříliš důvěryhodný zdroj. Podle Hershe za vším stojí Spojené státy a Norsko, které si chtěly zajistit lepší možnosti vývozu plynu do Evropské unie.
Hershův ničím vážným podložený článek hned využilo Rusko a proruské síly. Dne 10. února se v německém Bundestagu konala rozprava o bombovém útoku a poslanci z Alternativy pro Německo (AfD) a ze strany Die Linke Hershe citovali a vyzvali exekutivu, aby zveřejnila výsledky svého vyšetřování, které prý zůstane utajeno. V Rusku se Hershova tvrzení ujaly státní mediální agentury RT a TASS. Dne 21. února na zasedání Rady bezpečnosti OSN potom článek citoval ruský zástupce Vasilij Něbenzja.
Christo Grozev, novinář z Bellingcatu, se na twitteru k celé věci vyjádřil velmi ostře. „Doufám, že se nedožiji takové senility, zkorumpovanosti nebo obsedantního lhaní jako Seymour Hersh, jehož nezodpovědné zpravodajství z jediného anonymního zdroje od člověka se značnou autoritou patří k nejhorším škodám, jaké kdy kdo v žurnalistice napáchal. Stručně řečeno: totální fikce.“
Pochybností o Hershových údajných odhaleních se objevila řada. Dánský analytik Oliver Alexander se nevyjádřil k tomu, kdo je zodpovědný za výbuch plynovodu, ale píše, že Hershova zpráva má „obrovské díry“, třeba domněnka, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg „spolupracoval s americkou zpravodajskou komunitou již od vietnamské války“. Stoltenbergovi bylo v době ukončení konfliktu právě 16 let. Hersh také tvrdí, že výbuchy plynovodů proběhly v těsné blízkosti, zatímco ve skutečnosti bylo mezi výbuchy na Nord Stream 1 a oblastí, která byla cílem výbuchu na Nord Stream 2, osmdesát kilometrů.
„Ruská stopa“ zůstává stále pravděpodobnou verzí. Bylo zjištěno, že několik dní před výbuchy se na místě incidentu poblíž dánského ostrova Bornholm nacházela ruská vojenská plavidla. Mezi nimi byla i speciální loď SS-750, určená pro podvodní operace. Na její palubě se nachází miniponorka AS-26 Priz se záchytnými rameny a bylo by pro ni možné instalovat několik set kilogramů výbušnin na potrubí na dně moře.
Proč ale vzdor tomu všemu západní tisk tak rád šíří verze o „ukrajinské stopě“? Ta škála možností je široká. Může to být snaha zaujmout za každou cenu a dosáhnout vyšší čtenosti. Potřeba dát najevo „nezaujatost“ a investigativní kompetenci. Podvrhy nastrčené ruskou stranou, nebo někomu, kdo s Ruskem sympatizuje. Poslední variantě byl napovídal rukopis ruských dezinformačních kampaní, kdy se nabídne několik stále se pak množících „vyšetřovacích verzí“. Čím větší mlha, tím lépe. Důležité je, aby zůstala celková pachuť.
Pro domácí publikum v Putinově říši je třeba obvinit „Anglosasy“ a nedat najevo, že by snad Ukrajinci byli něčeho podobně náročného sami schopni. Pro západní publikum se dá nastrčit legenda o sobecké Ukrajině, která pro svůj prospěch a nezodpovědně udělá cokoliv, i kdyby to mělo Západ poškodit. Tím by se veřejná podpora Ukrajině narušila. Moskva také potřebuje přehlušit zprávy o ruských útocích na civilisty a svých nevalných úspěších na bojišti.
Dokud není věc vyšetřena, je otevřeno mnoho možností, ale přiklánět se nadšeně a předem k těm nejméně pravděpodobným je podezřelé. Celý příběh Nord Streamu se opakuje v referování o zničení Kachovské přehrady. Zatímco Rusové od začáku války likvidují ukrajinskou infrastrukturu, tak i seriozní média se najednou ptají, jestli by Rusko bylo něčeho takového schopno. Zažijeme to možná brzo se Záporožskou jadernou elektrárnou. Kdyby tam došlo k výbuchu nebo „nehodě“, bude se někdo ptát, jestli by z toho Ukrajina pro sebe náhodou taky neměla nějaký zisk.
Jsou to všechno stejné bláboly jako konspirační teorie o covidu. Někdo je schopen věřit tomu, že na sebe západní vlády uvalí na celé roky úmyslně velké problémy, kvůli kterým musí dělat spoustu velmi nepopulárních kroků. Protože takové pitomosti je těžké věřit, je třeba vymyslet nějakou silnou motivaci, třeba satanské spiknutí. Čím víc to bude absurdní, tím víc se to některým lidem bude líbit.
