Nový rok začíná symbolicky významnými změnami, zásadní proměnu k lepšímu ale přinejmenším ve svých prvních měsících zřejmě nepřinese. Už příští týden lze čekat schválení další vakcíny, s nedostatkem očkovacích preparátů se však Evropa bude potýkat i nadále, a to minimálně až do léta. Později v lednu se ujme úřadu amerického prezidenta Joe Biden. Jeho mandát však pravděpodobně poznamená slabá pozice v senátu, a tak ani on možná nepřinese tak razantní změny, jak jeho podporovatelé očekávali. 

Střídání v Bílém domě

Joe Biden se zhostí funkce prezidenta. Stane se tak 20. ledna, kdy tento demokratický kandidát a bývalý viceprezident administrativy Baracka Obamy na schodech Kapitolu složí svůj prezidentský slib.

Slavnostní událost, na niž tradičně přijíždějí do Washingtonu statisíce Američanů, bude ovšem mít komorní ráz. Biden už své příznivce koncem minulého roku vyzval, aby jeho jmenování kvůli koronaviru raději sledovali v televizi.

Biden, jemuž bylo 20. listopadu 78 let, bude nejstarším prezidentem Spojených států. Ač o jeho vítězství nemůže být pochyb, sílu jeho mandátu ještě v úterý možná ovlivní druhé kolo senátních voleb v Georgii. Půjde v něm o to, zda si republikáni udrží většinu v senátu, který má v politickém systému USA rozsáhlé pravomoci. Konkrétně jde demokratům o to získat ke stávajícím 48 křeslům v horní komoře Kongresu další dvě, což by znamenalo pat, jejž by ovšem demokraté prolomili, neboť předsedou senátu je viceprezident, v tomto případě budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová.

Pandemie čínského viru

Hlavním tématem zůstane i letos pandemie koronaviru, jímž se loni nakazilo více než 70 milionů lidí, a který si ve světě vyžádal už bezmála 1,6 milionů obětí na životech a způsobil i rozsáhlé ekonomické škody. Letos se však naplno rozjede očkování, které je zatím jedinou cestou zpět ke svobodnému životu.

Vakcinaci prozatím brzdí nedostatek v EU jediného schváleného preparátu. K očkovací látce firem Pfizer a BioNTech však má už příští týden přibýt další. Evropská léková agentura 6. ledna pravděpodobně nouzově schválí ještě vakcínu od společnosti Moderna, již EMA posuzuje ve zrychleném řízení.

Ani tak nebude dostatek vakcín k rychlému zvratu v boji s pandemií. I v Německu, které má narozdíl od Česka přichystané kapacity pro masivní vakcinaci v desítkách velkých očkovacích center, očekávají experti, že potrvá půl roku, než budou očkovaní všichni zájemci z preferovaných skupin. Na další zájemce se tedy v Německu dostane teprve zkraje léta. Chaotické řízení a opožděná objednávka vakcíny nedovoluje očekávat, že by to v České republice bylo dříve.

Konec Angely Merkelové v politice

Kancléřka Angela Merkelová letos pravděpodobně ukončí svou politickou kariéru. Kdo ji po 16 letech jejího působení v nejvyšší výkonné funkci nahradí, je ale ještě otázka. Diskuze se vedly o ministryni obrany Annegret Kramp Karrenbauerové, ta se však kandidatury na kancléřku vzdala.

Dopady brexitu

Po dramatickém vyjednávání se na Štědrý den podařilo dosáhnout dohody o budoucích vztazích, díky níž se Evropská unie a Velká Británie vyhnou další sérii obchodních překážek, přesto letos kvůli odchodu zmíněné ostrovní země nastane několik významných změn.

Brexit zkomplikuje studium v zahraničí, neboť se Velká Británie už neúčastní studijního programu Erasmus, firmy se budou muset přizpůsobit novým podmínkám obchodování a se změnami musejí počítat i pracovníci dojíždějící z Británie či obráceným směrem z EU.

Odložená olympiáda v Tokiu

Nejvyšší myslitelná sportovní událost, kterou ovšem zároveň v minulosti už několikrát zneužily despotické režimy včetně toho komunistického čínského nebo i putinovského, se letos, pakliže to situace kolem pandemie koronaviru vůbec umožní,  uskuteční v mimořádném termínu.

Letní olympijské hry v Tokiu mají slavnostně začít 23. července a skončit 8. srpna. Potíž je ovšem v tom, že samotní Japonci jejich pořádání vzhledem k situaci nepodporují.