Pokud Čína vznáší nároky na Tchaj-wan kvůli své územní celistvosti, měla by si také vzít zpět ruskou půdu, kterou v 19. století Rusku předala poslední čínská dynastie. V rozhovoru pro tchajwanská média to podle agentury Reuters řekl tchajwanský prezident Laj Čching-te. Čína považuje Tchaj-wan za své vlastní území a nikdy se nezřekla použití síly, aby ostrov dostala pod svou kontrolu.
Tchajwanská vláda tato tvrzení odmítá a tvrdí, že pouze obyvatelé ostrova mohou rozhodnout o své budoucnosti.
V rozhovoru pro tchajwanskou televizní stanici, který byl odvysílán v neděli pozdě večer, Laj Čching-te, kterého Čína označuje za „separatistu“, připomněl Ajgunskou smlouvu z roku 1858, v níž Čína předala ruskému impériu rozsáhlé území na dnešním ruském Dálném východě, které tvoří velkou část dnešní hranice podél řeky Amur.
Čínská dynastie Čching, která byla v té době na pokraji úpadku, původně odmítla smlouvu ratifikovat, ale o dva roky později ji potvrdila Pekingská konvence, jedna z takzvaných „nerovných“ smluv s cizími mocnostmi v 19. století.
„Čína nemá v úmyslu napadnout a anektovat Tchaj-wan kvůli tomu, co říká nebo dělá jedna osoba nebo politická strana na Tchaj-wanu. Čína chce anektovat Tchaj-wan kvůli územní celistvosti,“ prohlásil tchajwanský prezident. „Pokud je to kvůli územní celistvosti, proč si nevezme zpět území okupované Ruskem, které bylo podepsáno v Ajgunské smlouvě? Rusko je nyní nejslabší, že?“ dodal podle agentury Reuters.
„Ajgunská smlouva podepsaná za vlády Čchingů – můžete požádat Rusko (o navrácení půdy, pozn. red.), ale nemusíte. Je tedy zřejmé, že nechtějí Tchaj-wan napadnout z územních důvodů,“ doplnil později. Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu na žádost o komentář bezprostředně nereagoval, dodala agentura.
Čínská vláda tvrdí, že Tchaj-wan je čínským územím od pradávna. V roce 1895 Čchingové v další „nerovné“ smlouvě Tchaj-wan upsali Japonsku a v roce 1945 na konci druhé světové války byl předán vládě Čínské republiky, která o čtyři roky později po prohrané občanské válce s Mao Ce-tungovými komunisty uprchla na Tchaj-wan.
Laj Čching-te řekl, že Čína chce svými plány na Tchaj-wanu ve skutečnosti změnit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Chce dosáhnout hegemonie v mezinárodním prostoru, v západním Pacifiku – to je její skutečný cíl.“
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany. V posledních letech Peking zvýšil vojenský tlak na ostrov.