Tisková konference koalice SPOLU k ekonomice FOTO: ODS / Se svolením autora
FOTO: ODS / Se svolením autora
Snad největší výzvou, před kterou stojí příští vláda, je stabilizace veřejných financí a snížení extrémně vysokých rozpočtových schodků. Klíčové je, jakým způsobem se k ní staví dvojice opozičních koalic. Hlavní rozdíl, který mezi nimi najdeme, je, že koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 klade mnohem větší důraz na úspory na výdajové straně státního rozpočtu než koalice Pirátů a hnutí STAN. Právě koalice SPOLU tento týden představila svůj plán, jak řešit vysoké schodky státního rozpočtu. Sází především na štíhlý stát, digitalizaci a podporu podnikání.
Koalice zdůrazňuje, že problém státního rozpočtu je na výdajové straně a že nebude zvyšovat žádné daně. Může to znít sice poněkud jednostranně, a dokonce i lidé jako bývalý ministr financí Miroslav Kalousek či předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová říkají, že jsou nutná opatření na výdajové i příjmové straně rozpočtu, ale důležité je, jestli občanští demokraté, lidovci a TOP 09 mají připravenou takovou konsolidaci veřejných financí, která drží pohromadě a dává smysl.
Ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček ve středu na tiskové konferenci koalice SPOLU k ekonomice upozornil: „Máme dost vysokých daní a stále se zvyšujícího daňového břemene. Během vlády hnutí ANO a ČSSD narostla složená daňová kvóta na historicky rekordní úroveň. Ministryně Schillerová tahá z kapes lidí a firem historicky největší balík peněz a zcela nepochopitelně spolu s tím ještě navíc seká ty největší deficity a dluhy,“ prohlásil místopředseda poslaneckého klubu občanských demokratů Skopeček.
Poslanec za ODS tak naráží na čísla, která koalice SPOLU představila i na své středeční tiskové konferenci. Podle nich daňové příjmy státu včetně sociálního pojištění za rok 2018 dosáhly 1 238,92 miliard korun, o rok později byly 1 315,71 miliard a v roce 2020 klesly na 1 257,93 miliard a letos by měly dále spadnout na pouhých 1 198,05 miliard korun.
Koalice tak sice upozorňuje na to, že výběr daní roste a že i „covidový“ rok 2020 byl na tom z hlediska výše daňových příjmů lépe než rok 2018, a došlo tedy k poklesu jen o jeden rok zpět. To ale není tak úplně pravda, když vezmeme v potaz i výhled na letošní rok, který sama koalice SPOLU ve své prezentaci uvádí. Daňové příjmy státu se opravdu propadly, a to na nižší úroveň, než byly v roce 2018, navíc v situaci všudypřítomného růstu cen a relativně vysoké inflace.
Osekání velkého, přebujelého a obézního státu
Jan Skopeček k tomu dále dodal: „Neustálému zvyšování daňového břemene je potřeba udělat daňovou brzdou přítrž. Už dnes jsme v daňovém zatížení nad průměrem nejvyspělejších zemí OECD. Chceme-li tyto ekonomicky vyspělejší země dohánět, musíme mít kvalitnější a přívětivější podnikatelské prostředí včetně daňových podmínek. Veřejné finance je třeba uzdravit osekáním velkého, přebujelého, obézního státu, ne tím, že stát bude od lidí a firem vybírat stále větší podíl toho, co svým úsilím a aktivitou vytvoří,“ poukázal Skopeček, který v říjnových volbách kandiduje jako lídr koalice SPOLU ve Středočeském kraji.
Největší otázka samozřejmě zní, kde přesně chce koalice SPOLU hledat úspory na výdajové straně státního rozpočtu vzhledem k tomu, jak moc se právě na ně spoléhá. Když vyjdeme z toho, jak říká Miroslav Kalousek, že náš rozpočet má strukturální deficit v objemu zhruba 250 miliard korun, který je třeba řešit, bylo by to skutečně hodně úspor.
Kromě toho chce koalice ODS, křesťanských demokratů a TOP 09 ještě navýšit procento HDP, které putuje do školství, na vědu a výzkum a na obranu, a také chce snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, takže to máme další balík peněz, který by bylo nutné někde ušetřit.
Představitelé koalice SPOLU se v první řadě věnují tomu, proč není možné zvyšovat daně, což je na jednu stranu pochopitelné, protože je to zkrátka jejich vlajková loď, mnohem méně se už ale zabývají tím, jak přesně by měly vypadat ony úspory na výdajové straně rozpočtu. Pomohlo by, kdyby je měli mnohem více propracované, než mají. Bohužel, když už o nich hovoří, tak jen velmi nekonkrétně.
Digitalizace, méně papírování a podpora podnikání
„Často slýcháme, že se dá gigantický 500miliardový schodek navržený na letošní rok vyřešit zvýšením daní, ale to by znamenalo například zdvojnásobení veškerých sazeb DPH, trojnásobné zvýšení daně z příjmu zaměstnanců nebo zdvojnásobení sociálních odvodů. Z toho jasně vyplývá, že prostor pro zvyšování daní rozhodně není, my vidíme cestu v úsporném malém státu, digitalizaci, méně papírování a podpoře podnikání,“ popsal směr, který se chce koalice vydat, 1. místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura.
Věrný stejné logice už ale šéf poslaneckého klubu ODS nepropočítává, jak přesně by oněch 500 miliard korun chtěl získat pomocí malého státu, digitalizace, méně papírování a podpory podnikání. V uvedené prezentaci, kterou koalice SPOLU uveřejnila, se můžeme dočíst, že chtějí ušetřit 40-60 miliard korun rušením dotací velkým firmám a národních dotačních titulů obecně a také omezením neinvestičních výdajů například pomoci digitalizace a tím, že se nebude utrácet za zbytečnosti.
Dále zmiňují úsporu 7 miliard snížením počtu státních zaměstnanců o 13 procent. Nejméně 15 miliard se pak má ušetřit „zrušením DOL“, což má být zřejmě plánovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. A to je vlastně z deklarovaných úspor všechno.
Potom už tady máme jenom podporu ekonomiky a zjednodušení podnikání, kdy by podle koalice při růstu ekonomiky o 4 % mělo ročně přitéct do státního rozpočtu 80 miliard korun. A jako poslední již zbývá pouze efektivní zapojení evropských peněz, se kterými koalice počítá (v následujících čtyřech letech jde až o 480 miliard korun).
Když to shrneme, přeci jen to trochu pokulhává a nevychází. Jistě, může to nějakým záhadným způsobem zachránit ekonomický růst nebo právě peníze z Evropské unie, ale s těmi asi nepůjde nakládat úplně libovolně a těžko si myslet, že konsolidaci našich veřejných financí zajistí zrovna evropské dotace. Pokud chce koalice SPOLU působit důvěryhodně a chce, aby jí občané věřili, že daně opravdu zvyšovat nebude, chtělo by to, aby o úsporách na výdajové straně rozpočtu její zástupci hovořili o něco podrobněji a měli své plány více propracované.
