Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda Petra Fialy nastoupila s tím, že její prioritou číslo jedna je stabilizace veřejných financí a odpovědná rozpočtová politika. První návrh rozpočtu na příští rok přitom předpokládá schodek ve výši 295 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura ovšem říká, že deficit musí být nižší než letos. Plánovaný schodek aktuálního rozpočtu je 280 miliard korun. Rozpočet se ale má novelizovat a podle Stanjury nový deficit bude nižší než 350 miliard korun. Odpovídají takové rozpočtové schodky původním slibům současné vládní koalice a nakolik by Fialův kabinet mohl ve své snaze konsolidovat veřejné finance přidat?
Předsednictvo TOP 09 ve středu na svém jednání schválilo usnesení, ve kterém se podrobně věnuje rozpočtovým deficitům a zadlužování státu. Není to tak dávno, co bývalý předseda topky Miroslav Kalousek stranu kritizoval, že trestuhodně rezignovala na rozpočtovou odpovědnost. Nyní se to tedy zřejmě snaží napravit.
Stěžejní bod zmíněného usnesení tak zní: „Akceptuje schválený státní rozpočet i jeho deficit na rok 2022, s ohledem na nemožnost změn legislativy při převzetí vlády na přelomu roku a s ohledem na následně schválené provozní úspory, jako maximum možného. Obdobně si je vědomo, že v době války, rostoucích cen energií a obstrukční strategie opozice není možné rozpočtovou bilanci na příští rok výrazně vylepšit. Přesto považuje za klíčové, aby byl schodek státního rozpočtu na rok 2023 (po zohlednění jednorázových faktorů) výrazně nižší než ten letošní.“
Pes je zakopán v tom, co přesně znamená ono „výrazně nižší než ten letošní“. Pokud by byl letošní deficit nakonec třeba 349 miliard korun, tak i schodek 295 miliard korun by se dal interpretovat jako výrazně nižší než ten letošní. Jenže tak to předsednictvo TOP 09 asi nemyslelo, proto zřejmě ta zmínka o zohlednění jednorázových faktorů.
Snížení byrokracie a zefektivnění fungování státu
Když se tedy odrazíme od toho, že strana vedená předsedkyní poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou prosazuje výrazně nižší schodek státního rozpočtu na příští rok, než je deficit 280 miliard korun, vzniká samozřejmě otázka, jak toho dosáhnout.
Ve skutečnosti nás to opět vrací k debatě, která se vedla před loňskými sněmovními volbami, kdy se řešilo, zda je možné výrazným způsobem snížit schodek státního rozpočtu bez toho, aby se zvyšovaly daně a zároveň nebyly ohroženy funkce, které stát plní. Zbyněk Stanjura na to tehdy odpovídal, že o sto miliard korun se dá deficit snížit poměrně rychle, a pak musí přijít legislativní změny, které sníží byrokracii, a tím pádem zefektivní, ale i zlevní fungování státu. A na druhé straně se musí vytvořit takové podmínky pro podnikání, aby při stávajících sazbách rostl celkový daňový výnos.
Tomu odpovídá i to, co můžeme najít v aktuálním programovém prohlášení vlády, kde se klade důraz na reformu výdajů státu, efektivní nakládání s penězi a hledání úspor. Nakolik je to reálné, poznáme už podle toho, s jakým schodkem na příští rok bude rozpočet ve výsledku schválený.
Strategie konsolidace veřejných financí
Důležitá a inspirativní jsou v tomto ohledu slova již zmíněného bývalého ministra financí Miroslava Kalouska: „Štědrost současného sociálního státu a rozsah bezplatných veřejných služeb jsou neufinancovatelné z těch daní, které platíme. Jsou tři varianty: 1. Stát bude méně štědrý 2. Budeme víc platit 3. Mix variant 1 a 2. Politici, kteří se tváří, že beze změn to lze ufinancovat, lžou,“ napsal Kalousek před několika dny na twitter.
Kalouskova slova mají svoji logiku a nejde je jen tak odbýt mávnutím ruky. Na jiném místě pak spoluzakladatel TOP 09 zdůraznil: „Z daní, které vybíráme, nejsme schopni ufinancovat dnešní sociální stát a rozsah jeho veřejných služeb. Buď bude stát méně štědrý, nebo musíme víc platit, nebo kombinace obojího. Přál bych si, aby to vláda začala řešit. Strukturální 300 miliardový deficit sám od sebe nezmizí.“ O kousek dál dodal, že aby se s deficitem mohlo něco udělat, musí být schválena rozpočtová legislativa, což trvá rok. „Takže 2023 už je v pytli a pokud by vláda chtěla snižovat deficity alespoň od r. 2024, musí na tom začít pracovat teď. Má to hroznou setrvačnost. A čas letí a s ním i úroky,“ dodal Miroslav Kalousek.
Pokud vyjdeme z toho, že někdejší ministr financí Kalousek v tomto ohledu není zcela mimo, plyne z toho celkem jednoduchá věc – představitelé vládní koalice celou dobu slibovali něco, co nelze splnit, protože zkrátka není možné, aby stát poskytoval současný rozsah veřejných služeb a plnil dlouhodobě nastavenou sociální politiku a zároveň se nezvyšovaly daně a také se snižovaly rozpočtové schodky.
Předsednictvo TOP 09 ve svém středečním usnesení rovněž vyzvalo své koaliční partnery k přípravě komplexního návrhu strategie konsolidace veřejných financí, která bude směřovat k poklesu strukturálního schodku očištěného o vlivy válečného konfliktu na Ukrajině na 1 % HDP v roce 2026. Člověk si jen říká, proč vláda, která se už od začátku zaklíná tím, že bude konsolidovat veřejné finance, takovou strategii už dávno nemá připravenou.
